V jantaru se mohou ocitnout nejen suchozemští, ale výjimečně i vodní živočichové, jako například vyhynulý hlavonožec amonit (v pravé části).
Jantar nabízí paleontologům skvělou příležitost nalézt celé a z valné část nepoškozené organismy z dávných časů. Obvykle jde ale o suchozemské živočichy a rostliny, protože jantar vzniká ze zkamenělé pryskyřice tehdejších stromů. Bohatá naleziště jantaru v Myanmaru (Barmě) teď ale vydala opravdu speciální nález.
Vědci zjistili, že jeden kousek druhohorního jantaru z období křídy, který je starý asi 99 milionů let, obsahuje pestrou sbírku asi 40 organismů, mezi nimiž jsou nejen suchozemští živočichové a rostliny, ale také živočichové obývající moře. Je mezi nimi i jeden amonit, zástupce kdysi velmi početné a běžné, ale dnes již dlouho vyhynulé větve hlavonožců.
TIP: Druhohorní šperk: Dávný jantar ukrýval nejstarší známé mládě hada
Badatelé velmi vzácný nález prozkoumali pomocí speciální výpočetní tomografie (micro-CT). Ukázalo se, že jde asi o centimetrového mladého jedince rodu Puzosia (Bhimaites).
Pryskyřice ze stromu na pobřeží tehdy zřejmě nejprve polapila suchozemské tvory a pak buď spadla přímo do vody anebo se dostala na pláž, kde v ní uvízl i malý amonit. Objevený amonit bohužel neobsahuje žádné měkké tělní části, takže se do pryskyřice zřejmě dostala už jenom jeho schránka. Podobné nálezy jsou pro vědce mimořádně cenné, neboť poodhalují podobu tehdejších ekosystémů.
ZajímavostiPříchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.
VědaPočty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.
PřírodaPoslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.
VesmírAnalema složená ze snímků pořízených během roku 2015 ve městě Sulmona ve střední Itálii. Nejvyšší bod „osmičky“ tvoří sluneční kotouč zachycený 21. června, v den letního slunovratu, nejnižší pak 21. prosince, tedy na zimní slunovrat
