Reklama


Překvapivý objev: Vědci zjistili, k čemu narvalové používají svůj velký zub

17.05.2017 - Stanislav Mihulka

Velký zub je pro narvala zbraní, ale funguje jinak, než byste si mysleli

Kel narvala -<p>Narval jednorohý se svým nápadným klem</p>
Kel narvala -

Narval jednorohý se svým nápadným klem


Reklama

Narval jednorohý je malý ozubený kytovec, který žije v chladných mořích kolem severního polárního kruhu. Jeho druhové jméno je ale zavádějící, protože „roh“ narvalů je ve skutečnosti „kel“, tedy zub, protažený levý špičák horní čelisti.

Kel narvalů může dorůstat délky až tři metry a je protkaný hustou sítí nervů, kterých může být až 10 milionů. K čemu jim ale kel je? K prorážení ledu? Přenosu zvukových vln? Nebo snad k harpunování kořisti?

TIP: Jak vyšetřit zdravotní stav velryb? Pomocí velryboptér

Zajímavou odpověď nedávno nabídly záběry, které pro vědce získaly drony. Na těchto záběrech je patrné, že narvalové svými kly podnikají nenápadné výpady, jejichž pomocí omráčí kořist předtím, než ji úspěšně shltnou. Jak se zdá, kly narvalů jsou zřejmě nástrojem k lovu, i když nefungují jako harpuna.

  • Zdroj textu:

    WWF

  • Zdroj fotografií: Kristin Laidre, Polar Science Center, UW NOAA/OAR/OER

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

První testy ukazují, že karmeltazit je tvrdší než diamant.

Věda

Robotičtí recepční v hotelu Henn na.

Revue

Největší a možná nejstarší geoglyf světa se nachází na Urale – úhlopříčně měří víc než 275 metrů.

Zajímavosti

Bavlna vyklíčila v mřížkovité struktuře, která je umístěná v přibližně 18centimetrovém kanystru se vzduchem, vodou a půdou.

Vesmír

Bivoj je český legendární hrdina, který měl podle pověsti chytit na Kavčí hoře (dříve Kančí hora) divokého kance za uši, dát si ho na záda a odnést ho na hrad Libušín. Za tento čin měl získat Kazinu ruku.

Historie

Na rozdíl od jiných druhů zimujících motýlů nepotřebuje žluťásek řešetlákový k zimní hibernaci žádný úkryt.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907