Staré antibiotikum mění chování střevních bakterií a ukazuje možnou cestu k lékům proti stárnutí
Vědci objevili překvapivou schopnost starého veterinárního antibiotika: dokáže „přeprogramovat“ střevní bakterie tak, aby začaly vyrábět látky prodlužující život.
Cefaloridin je antibiotikum podobné penicilinu, které se před půlstoletím používalo k léčbě infekcí dýchacích a močových cest. Nebylo úplně ideální, protože vyžadovalo injekční podání. Když se navíc ukázalo, že může být toxické pro ledviny, přešlo do veterinární medicíny, kde se používá dodnes.
Vědci z Lékařského institutu Howarda Hughese v Marylandu ale nedávno zjistili, že toto staré antibiotikum má zajímavé účinky. Přišli na to, že nízké dávky cefaloridinu dokážou „přeprogramovat“ bakterie E. coli ve střevní mikroflóře tak, aby vyráběly kyselinu kolanovou.
Mikrobiom a delší život
Kyselina kolanová je vlastně polysacharid, který bakterie vylučují do okolního prostředí, aby se chránily. Vytváří kolem jednotlivých bakterií ochranná pouzdra a zároveň také přispívá ke tvorbě biofilmu, který chrání celé bakteriální společenstvo. Tyto procesy většinou nebývají příliš žádoucí a mohou zhoršovat průběh infekcí.
V tomto případě ale z nějakého důvodu kyselina kolanová také prodlužuje život hostiteli těchto bakterií. Badatelé to vyzkoušeli na háďátkách a ukázalo se, že podání cefaloridinu způsobuje zvýšenou produkci kyseliny kolanové. Výsledkem tohoto procesu je, že háďátka žijí až o 30 procent déle. Výzkum vlivu cefaloridinu na dlouhověkost publikoval odborný časopis PLOS Biology.
Vědci poté odebrali kyselinu kolanovou, kterou vyrobily bakterie E. coli po vystavení cefaloridinu a aplikovali ji myším. Ukázalo se, že se u myší zlepšila celá řada ukazatelů stárnutí, včetně celotělních zánětů a funkce mitochondrií. Jednou z výhod tohoto přístupu je, že cefaloridin se ve střevech téměř nevstřebává. Projde trávícím traktem a při tom „proškolí“ bakterie, aniž by se dostával ve větším množství do krevního oběhu. To může minimalizovat jeho toxické účinky.
Vědci však varují před neuváženým užíváním cefaloridinu laiky. Rizika jsou podle nich příliš velká. Objev ale podle vědců ukazuje směr, kterým by se mohla ubírat budoucnost medicíny.
Studie podtrhuje rostoucí trend v biomedicíně: léčit tělo skrze jeho mikrobiom. Místo toho, abychom vyvíjeli drahé a složité molekuly působící přímo na lidské buňky, můžeme využít střevní bakterie jako miniaturní biochemické továrny. Ty pak pro nás mohou vyrábět prospěšné látky, přesně tam, kde je potřebujeme.
