Opiáty ve starověkém Egyptě: Alabastrová váza prozrazuje užívání opia
Výzkum egyptské alabastrové vázy ze sbírky muzea Yaleovy univerzity odhalil stopy opia. Podle vědců se opium ve starověkém Egyptě užívalo častěji, než jsme si doposud mysleli.
Nová studie vědců z Yaleovy univerzity otřásá tradiční představou o tom, jak starověké civilizace používaly omamné látky. Vědci poprvé našli jednoznačné chemické stopy opia uvnitř neobyčejně vzácné egyptské alabastrové nádoby. Stopy užívání opia vedou až k faraonům, Perské říši a legendárnímu Tutanchamonovi.
Starověká lékovka
Záhadná váza, uložená v Babylonské sbírce Peabodyho přírodovědného muzea na Yaleově univerzitě, je sama o sobě unikátem: je vyrobena z alabastru těženého v Egyptě, nese nápisy ve čtyřech starověkých jazycích (akkadštině, elamštině, perštině a egyptštině) a byla věnována perskému velkokráli Xerxovi I., vládci obrovské achaimenovské říše.
Kromě toho je na ní nápis v démotickém písmu, jakési „lidové formě“ staroegyptského písma, který udává, že nádoba má objem 1 200 mililitrů. Zachovalých, plně popsaných alabastrových nádob z této doby existuje na celém světě méně než deset.
Uvnitř nádoby vědci našli tmavohnědé aromatické usazeniny. Analýza odhalila přítomnost několika alkaloidů opia – noskapinu, hydrokotarninu, morfinu, tebainu a papaverinu – biomarkerů, které se přirozeně vyskytují v máku setém a také v některých dymnivkách.
Podle vedoucího výzkumu Andrewa J. Koha nejde o izolovaný případ. Podobné opiové stopy se objevily i v alabastrových nádobách z hrobu v Sedmentu z období Nové říše. To naznačuje, že opiáty se používaly napříč společenskými vrstvami a zřejmě byly běžnou součástí života.
„Naše výsledky společně s předešlým výzkumem ukazují, že užívání opia ve starověkém Egyptě bylo více než příležitostné nebo občasné,“ vysvětluje Koch. „Podle všeho to byla záležitost každodenního života.“ Podrobnosti objevu popisuje studie zveřejněná v časopisu Journal of Eastern Mediterranean Archaeology and Heritage Studies.
Opojené Středozemí
Historické texty i archeologické nálezy ukazují, že mák a opium hrály roli nejen v lékařství, ale i ve spiritualitě starověkého Středomoří. Zmínky o jeho užívání najdeme v Ebersově papyru, u Hippokrata, u Dioskorida i Galéna. Na Krétě dokonce existoval kult „bohyně máku“. To vše ukazuje, že mák a opium byly pro tehdejší středomořskou společnost důležité. A kulturní vlivy mezi Egyptem, Mezopotámií a Středomořím byly v té době velmi intenzivní.
V roce 1933 provedl chemik Alfred Lucas první analýzy tehdy nově objevených nádob z Tutanchamonovy hrobky. Našel v nich tmavé organické látky, které ale nedokázal identifikovat. Lucas nicméně soudil, že se nejspíš nejednalo o parfémy nebo masti. Nádoby navíc vykazovaly stopy po starověké krádeži, což naznačovalo, že obsah měl pro tehdejší lidi mimořádnou hodnotu, rozhodně vyšší než běžné kosmetické směsi.
Podle Koha je možné, že stopy opia by mohly obsahovat i tyto alabastrové nádoby z hrobky faraona Tutanchamona. Pokud by se výskyt opia v těchto nádobách skutečně podařilo prokázat, proměnilo by to podle něj naše chápání egyptské kultury – nejen její medicíny, ale i rituálů a každodenního života.
