Přísně tajný raketoplán X-37B přistál po 718 dnech strávených ve vesmíru

09.05.2017 - Martin Reichman

Raketoplán X-37B amerického letectva přistál v neděli v Kennedyho vesmírném středisku po téměř dvou letech strávených ve vesmíru

Boeing X-37 -<p>Boeing X-37 připomíná raketoplán – stejně jako on umožňuje opakované starty a přistání a může dopravovat na oběžnou dráhu přístroje a další materiál. Je ale mnohem menší.</p>
Boeing X-37 -

Boeing X-37 připomíná raketoplán – stejně jako on umožňuje opakované starty a přistání a může dopravovat na oběžnou dráhu přístroje a další materiál. Je ale mnohem menší.


Reklama

Raketoplán X-37B, označovaný též jako OTV (Orbital Test Vehicle orbitální testovací plavidlo) přistál v neděli na ranveji, která byla v minulosti využívána pro přistávání raketoplánů Space Shuttle. Stroj strávil v kosmu 718 dnů na v pořadí již čtvrté a zároveň i nejdelší misi tajného programu amerického vojenského letectva.

Na rozdíl od NASA jsou vojenské úřady mnohem tajemnější a informace o přesných cílech projektu Boeing X-37 nechávají zcela bez odpovědi, případně se omezují na obecná tvrzení. Všeobecně se proto předpokládá, že Boeing X-37 má primárně vojenské a špionážní účely.

Raketoplán X-37B, který pochází z dílny Boeingu, je dlouhý devět metrů a 4,5 metru široký. Poprvé tento stroj odstartoval v dubnu 2010 a na Zemi se vrátil o osm měsíců později. Druhá mise se uskutečnila v květnu 2011 a trvala 15 měsíců. Třetí začala v prosinci 2012 a letoun se na Zemi vrátil po 22 měsících. Na čtvrtou misi ho v květnu 2015 vynesla raketa Atlas 5. Pátá mise má následovat ještě během letošního roku.

  • Zdroj textu:

    dvidshub.net

  • Zdroj fotografií: US Department of Defense

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907