Proč kočky žerou trávu a proč se děsí okurek?

12.08.2019 - Stanislav Mihulka

Proč se kočky bojí okurek? A proč jedí trávu, aby ji obvykle jen o chvíli později vyzvracely?


Reklama

Sklon koček pojídat trávu zaujal vědecký tým americké Kalifornské univerzity. V rámci výzkumu vědci oslovili s dotazníky více než tisícovku majitelů koček ze Spojených států. Dotazovali se v nich na detaily o chování jejich koček a zejména na jejich sklony pojídat trávu. Ukázalo se, že přes 60 procent majitelů koček vidělo své mazlíčky pojídat trávu nejméně při deseti různých příležitostech. Naopak asi 11 procent majitelů kočky toho nebylo svědkem nikdy.

Děděné tajemství

Vědci rovněž zjistili, že snězení trávy kočku obvykle nijak zvlášť neovlivní, alespoň z našeho pohledu. Krátce po snězení trávy kočky zvracely jen v asi 27 procentech případů. Mezi kočkami, co jedí a nejedí trávu, není žádní žádný podstatný rozdíl, až na jedinou věc. Trávu pravidelně jedí mnohem častěji mladé kočky do tří let věku.

Proč to kočky dělají? Lidé si obvykle myslí, že kočky jedí trávu, když je jim špatně, aby si vyvolaly zvracení. Veterináři z Kalifornie jsou ale přesvědčeni, že důvod nezvyklého kočičího chování je jiný.

Podle jejich výsledků a pozorování je sklon pojídat nestravitelnou trávu zřejmě zděděný po předcích a jde o metodu, jak si zvíře může preventivně vyčistit trávicí soustavu od parazitů

TIP: Rozumí kočky lidské řeči? Ano, ale je jim to dokonale ukradené

A co paniku vyvolávající okurky? Podle Dr. Rogera Mugforda, specialistu na zvířecí chování, nejde o zeleninu jako takovou. Mugford je přesvědčen, že podobnou reakci by u koček vyvolal jakýkoli jiný předmět, který bychom potají za kočky položili. Jde podle něj o obyčejný úlek z neznámého předmětu, který se v tichosti zjevil za zvířecími zády.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907