Proč nemůžeme vidět červeného trpaslíka pouhým okem?

23.01.2016 - Michal Švanda


Reklama

Ve vesmíru se vyskytuje mnoho typů hvězd, přičemž jako hvězdu označují astrofyzikové objekt, který se nachází v hydrostatické rovnováze („je kulatý“) a současně si značnou část svého života vyrábí energii termojadernou fúzí. Drtivá většina základních vlastností hvězd je dána především jejich hmotností. 

A zde narážíme na jeden z paradoxů hvězdného vývoje: čím je hvězda hmotnější, a čím více paliva má tedy k dispozici, tím kratší dobu žije. Vzhledem k hmotnosti se totiž ustaví taková rovnovážná hloubková stratifikace tělesa, že hmotné hvězdy hraničí s volným prostorem gigantickými řídkými obálkami, zatímco jejich málo hmotné kolegyně mají obálky husté a především malé. Obří hvězdy tudíž zaznamenávají také obří tepelné ztráty, které musejí kompenzovat překotnými termojadernými reakcemi v nitru, přičemž svoje palivo vyčerpají rychleji. Zářivý výkon pak závisí na povrchové teplotě (na její čtvrté mocnině) a také na rozměru povrchu hvězdy. Proto mají horké obří hvězdy velké zářivé výkony – až statisícinásobky svítivosti Slunce –, a jsou tedy viditelné na značnou vzdálenost. Valná většina hvězd, které zahlédneme v noci pouhým okem, patří mezi obří.

Naproti tomu červení trpaslíci – zhruba o polovinu menší a méně hmotní než Slunce – vykazují v porovnání s naší centrální hvězdou zářivé výkony maximálně v řádu procent. Nejbližší známý červený trpaslík Proxima Centauri má zdánlivou jasnost 11 magnitud, a je tudíž pozorovatelný přibližně až v 10cm dalekohledech. Nejjasnějším červeným trpaslíkem je Lacaille 8760 v souhvězdí Mikroskopu na jižní obloze s jasností 6,67 magnitudy. Za velmi dobrých pozorovacích podmínek – například vysoko v horách daleko od měst – bychom mohli takovou hvězdu spatřit i bez přístrojů, běžně pak postačí lovecký 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 5/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ženské a mužské mozky se v průběhu orgasmu chovají téměř stejně. Skenování mozků pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) a magnetické resonance (MR) ukázalo, že rozsáhlé oblasti mozkové kůry během orgasmu dočasně utlumí svou aktivitu.

Zajímavosti

Úchvatné barvy kolibříka žlutohrdlého (Chrysolampis mosquitus) vyniknou zejména při čelním pohledu.

Příroda
Historie

Obrázek zachycuje pohled na planetu Proxima b, která obíhá kolem hvězdy Proxima Centauri, Sluneční soustavě nejbližší sousední hvězdy. Na obloze, na obrázku nahoře vpravo od Proximy, je patrná rovněž dvojhvězda Alfa Centauri AB

Vesmír
Zajímavosti

„Pekelný mravenec“ Ceratomyrmex ellenbergeri lovící příbuzného švábů Caputoraptor elegans.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907