Proč nemůžeme vidět červeného trpaslíka pouhým okem?

23.01.2016 - Michal Švanda


Reklama

Ve vesmíru se vyskytuje mnoho typů hvězd, přičemž jako hvězdu označují astrofyzikové objekt, který se nachází v hydrostatické rovnováze („je kulatý“) a současně si značnou část svého života vyrábí energii termojadernou fúzí. Drtivá většina základních vlastností hvězd je dána především jejich hmotností. 

A zde narážíme na jeden z paradoxů hvězdného vývoje: čím je hvězda hmotnější, a čím více paliva má tedy k dispozici, tím kratší dobu žije. Vzhledem k hmotnosti se totiž ustaví taková rovnovážná hloubková stratifikace tělesa, že hmotné hvězdy hraničí s volným prostorem gigantickými řídkými obálkami, zatímco jejich málo hmotné kolegyně mají obálky husté a především malé. Obří hvězdy tudíž zaznamenávají také obří tepelné ztráty, které musejí kompenzovat překotnými termojadernými reakcemi v nitru, přičemž svoje palivo vyčerpají rychleji. Zářivý výkon pak závisí na povrchové teplotě (na její čtvrté mocnině) a také na rozměru povrchu hvězdy. Proto mají horké obří hvězdy velké zářivé výkony – až statisícinásobky svítivosti Slunce –, a jsou tedy viditelné na značnou vzdálenost. Valná většina hvězd, které zahlédneme v noci pouhým okem, patří mezi obří.

Naproti tomu červení trpaslíci – zhruba o polovinu menší a méně hmotní než Slunce – vykazují v porovnání s naší centrální hvězdou zářivé výkony maximálně v řádu procent. Nejbližší známý červený trpaslík Proxima Centauri má zdánlivou jasnost 11 magnitud, a je tudíž pozorovatelný přibližně až v 10cm dalekohledech. Nejjasnějším červeným trpaslíkem je Lacaille 8760 v souhvězdí Mikroskopu na jižní obloze s jasností 6,67 magnitudy. Za velmi dobrých pozorovacích podmínek – například vysoko v horách daleko od měst – bychom mohli takovou hvězdu spatřit i bez přístrojů, běžně pak postačí lovecký 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 5/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tibetští mniši dokážou svou myslí regulovat vlastní tělesnou teplotu – a sušit vlhká prostěradla.

Zajímavosti

Svatá Hedvika je patronkou Polska, Slezska, Berlína, diecéze a města Zhořelec, Vratislavi, Třebnice a Krakova, ostravsko-opavské diecéze, a kromě toho exulantů a snoubenců.

Historie

Uživíme se?

Věda
Vesmír

Německá houfnice 150 mm sFH18 na kanadské vojenské základně CFB Borden.

Válka

Ledovec v Tibetu

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907