Vědci objevili galaxii z raného vesmíru, která téměř nerotuje. Jako by během pár miliard let předčasně zestárla

Podle současných teorií vývoje galaxií se první galaxie po svém vzniku začaly otáčet díky momentu hybnosti proudícího plynu a působení gravitace. Pokud se ale galaxie opakovaně srážely a spojovaly s jinými galaxiemi, zejména ty v kupách galaxií, mohla se jejich rotace posílit nebo naopak vyrušit. Některé z dnešních galaxií, obvykle velice hmotné galaxie, proto rotují jen velmi málo, zatímco jejich hvězdy chaoticky víří.

Takový proces by ale měl trvat velice dlouho. Proto Bena Forresta z Kalifornské univerzity v Davisu a jeho kolegy překvapilo, když v mladém vesmíru objevili galaxii, která se prakticky vůbec neotáčí. Jde o galaxii XMM-VID1-2075, která se nachází ve vesmíru starém jen asi 2 miliardy let. Podle vědců to vypadá, jako by ohromnou rychlostí zestárla a přeskočila obvyklý vývoj galaxií.

Galaxie, která se zastavila

Forrest a jeho kolegové z projektu MAGAZ3NE (Massive Ancient Galaxies at Z>3 NEar-Infrared) tuto galaxii pozorovali již dříve, pomocí Keckovy observatoře na Havaji. Zjistili, že jde o jednu z nejhmotnějších galaxií raného vesmíru. Ukázalo se také, že obsahuje několikanásobně více hvězd než naše Mléčná dráha, a že už netvoří nové hvězdy. Nedávno ji pozorovali Webbovým dalekohledem a odhalili, že nerotuje.

Jak se mohla taková galaxie ve vesmíru starém asi 2 miliardy let prakticky zastavit? Badatelé mají hypotézu, podle které tato galaxie neprodělala sérii setkání a spojení s menšími galaxiemi, ale naopak srážku s jednou, poměrně velkou galaxií, která rotovala opačným směrem.

Tuto představu podporují i samotná pozorování. Zdá se totiž, jak uvádí Forrest, že jedna strana galaxie září nápadně víc. To naznačuje přítomnost dalšího objektu galaktické velikosti, který vstoupil do hry, vzájemně interaguje s galaxií XMM-VID1-2075 a ovlivňuje její dynamiku.