Proč Země během slunečního minima čelí silnějšímu kosmickému záření?

09.11.2019 - Michal Švanda

<p>Srovnání sluneční aktivity pozorované observatoří Solar Dynamics Observatory (SDO) v říjnu 2010 a 2012. Vlnová délka snímků je 171 angstromů</p>

Srovnání sluneční aktivity pozorované observatoří Solar Dynamics Observatory (SDO) v říjnu 2010 a 2012. Vlnová délka snímků je 171 angstromů


Reklama

Kosmické záření přichází od zdrojů daleko v naší Galaxii i z jiných hvězdných ostrovů. Jeho původci jsou nejrůznější procesy ve vzdáleném vesmíru. Jedná se o vysokoenergetické nabité částice, mezi nimiž mají velké zastoupení ionty těžší než vodík či helium. 

TIP: Které vesmírné objekty jsou zdrojem rentgenového záření?

Tyto částice přilétají do naší soustavy, kde se srážejí s nabitými částicemi ze Slunce, jejichž původ souvisí s magnetickou aktivitou. Čím je naše hvězda aktivnější, tím víc nabitých částic vyvrhuje do okolí a tím složitější je meziplanetární magnetické pole, které také ovlivňuje pohyb částic systémem. Ve slunečním maximu se tak do systému „prodere“ méně částic kosmického záření a naopak – v minimu se jejich tok zvýší. I proto lze měření efektů kosmického záření využít k odhadu úrovně sluneční aktivity v minulosti. 

 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Léčba alergie na arašídy zklidňuje imunitní systém a tlumí jeho přehnané reakce.

Věda

Diskuze o zřízení univerzity na Moravě provázely nacionální třenice

Historie

Molekulární mračna N159E (Motýlí mlhovina, vlevo) a N159W South (vpravo) ve Velkém Magellanově mračnu.

Vesmír

Hejno jespáků srostloprstých. V jeho středu panuje bezpečí a ptáci se mohou v klidu najíst. Vně stojící jedinci takový klid nemají.

Příroda

Hypersonický let bude extrémní, takže hypersonické letouny potřebují extrémně odolné materiály.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907