Racek a Psí hvězda: Úchvatná podívaná na okraji superbubliny Orion-Eridanus

16.12.2016 - Martin Reichman

Racek letí k Siriu -<p>Sirius najdete na nebi v souhvězdí Velkého psa, ve vesmírném prostoru se však nachází 8,6 světelného roku daleko od Země.</p>
Racek letí k Siriu -

Sirius najdete na nebi v souhvězdí Velkého psa, ve vesmírném prostoru se však nachází 8,6 světelného roku daleko od Země.


Reklama

Tato krásná a široká mozaika zabírá na pozemské obloze téměř 20 stupňů. Na mlhoviny bohatá oblast se nachází na okraji superbubliny Orion-Eridanus, kterou vyplňují smyčky rozpínající se obálky plynu a prachu ponořené do molekulárních mračen poblíž roviny Mléčné dráhy. 

Vlevo se nachází rozsáhlá mlhovina Racek, kterou tvoří emisní mlhovina NGC 2327 (hlava racka) a difuznější IC 2177 (křídla a tělo). Křídla Racka mají ve vzdálenosti 3 800 světelných let rozpětí asi 240 světelných let.

Jasná modrá hvězda vpravo od středu je Sirius – alfa Canis Major a nejjasnější hvězda noční pozemské oblohy. Sirius najdete na nebi v souhvězdí Velkého psa, ve vesmírném prostoru se však nachází 8,6 světelného roku daleko od Země. V porovnání s většinou ostatních hvězd tedy doslova za rohem. Kromě ní je na snímku patrná i hvězdokupa Messier 41, též známá jako NGC 2287, a Thorova přilba – bublina kterou z molekulárního mračna vyfoukl svým hvězdným větrem žhavý obr – Wolf-Rayetova hvězda.

  • Zdroj textu:

    apod.nasa.gov

  • Zdroj fotografií: Rogelio Bernal Andreo (Deep Sky Colors)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zahrady ve Versailles čekají kvůli horku a suchu krušné časy.

Zajímavosti

Halucinogen DMT změní elektrickou aktivitu mozku tak, že se chová jako ve chvílích snění

Věda

Z Alexandra vyrostl vynikající vojenský stratég, státník, diplomat a politik.

Historie
Vesmír

Parašutisté ze 101. výsadkové divize si prohlížejí jeden ze zničených britských kluzáků

Válka

Mor může přenést na člověka i nenápadný králík

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907