Rádiový pulsar nebo magnetar? Objekt PSR J1119-6127 mate astrofyziky

11.01.2017 - Stanislav Mihulka

Je objevený velmi zvláštní objekt oním „chybějícím článkem“ mezi rádiovými pulsary a magnetary?

Pulsar -<p>Pulsary jsou jako extrémní majáky v hlubokém vesmíru</p>
Pulsar -

Pulsary jsou jako extrémní majáky v hlubokém vesmíru


Reklama

Tak jako paleontologové občas vykopou „chybějící články“, tedy fosilie, které sdílejí vlastnosti dvou skupin druhů zároveň, tak se nyní astrofyzikům dost možná podařilo objevit chybějící článek mezi pulsary.

Jde o záhadný objekt označovaný PSR J1119-6127, který odborníky mate svým chováním. Někdy se chvá jako rádiový pulsar, jindy zase jako magnetar.

Jak rádiové pulsary, tak i magnetary jsou extrémně husté pozůstatky ohromujících explozí supernov. V řadě ohledů se ale liší. Rádiové pulsary vysílají rádiové záblesky přesně jako hodinky. Magnetary jsou ve srovnání s nimi jako divoši. Mají nejsilnější známá magnetická pole ve vesmíru a bouřlivě z nich tryská rentgenové a gama záření.

Rádiový pulsar nebo magnetar?

Podle astrofyzika Walida Majida z Laboratoře tryskového pohonu NASA v kalifornské Pasadeně objekt J1119 prostě jen převléká kabát. Někdy je rádiovým pulsarem, a někdy magnetarem. Odborníci jsou nadšeni. Takový objekt jim totiž může prozradit mnohé o tom, jak vlastně fungují pulsary i magnetary, a co mají společného.

TIP: Pozůstatek supernovy RCW103 ukrývá nejpomalejší pulsar jaký známe

Dlouho jsme se domnívali, že pulsary a magnetary jsou dvě různé skupiny extrémních objektů ve vesmíru. V posledním desetiletí se ale objevují důkazy, podle nichž by mohlo jít o různá vývojová stádia jediného typu objektů. Majid a jeho spolupracovníci tvrdí, že objekt J1119 právě pozorujeme v unikátní přechovové fázi, kdy se mění z pulsaru v magnetar.

Reklama

  • Zdroj textu:

    NASA, Astrophysical Journal Letters

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907