Rentgenová observatoř zachytila výtrysk hmoty, pohybující se téměř rychlostí světla

03.06.2020 - Stanislav Mihulka

Rentgenová observatoř Chandra pozorovala extrémně rychlý výtrysk hmoty černé díry. Jeho rychlost odpovídala 80 % rychlosti světla

<p>Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra</p>

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra


Reklama

Černé díry jsou za normálních okolností klidné a nijak nápadně se neprojevují. Pokud se jim ovšem podaří ulovit nějakou hmotu, obvykle to stojí za to. Americká vesmírná rentgenová observatoř Chandra nedávno přistihla při činu jednu takovou černou díru a podařilo se jí ve videosekvenci zachytit její výtrysk hmoty.

Jde o černou díru, která je se svým hvězdným společníkem součástí systému MAXI J1820+07. Tento systém se nachází v naší Galaxii, ve vzdálenosti asi 10 tisíc světlených let od Sluneční soustavy. Tato černá díra má hmotnost asi 8 Sluncí, takže jde o černou díru hvězdné velikosti, která vznikla zhroucením masivní hvězdy.

Systém s černou dírou

Průvodcem černé díry v systému MAXI J1820+07 je mnohem subtilnější objekt, o hmotnosti asi poloviny našeho Slunce. Silná gravitace černé díry strhává materiál z tohoto objektu a hmota pak proudí do černé díry v podobě akrečního disku. V tomto disku se hmota zahřívá na velmi vysoké teploty a intenzivně září v rentgenové oblasti spektra.

TIP: Astronomové pozorovali černou díru, která si „říhla“

Část hmoty akrečního disku přitom neskončí v černé díře, ale díky extrémním energiím je občas odpálena směrem pryč od černé díry, v podobě polárních výtrysků hmoty. Observatoř Chandra takový výtrysk černé díry systému MAXI J1820+07 pozorovala v listopadu 2018, v únoru, v květnu a v červnu 2019. Z těchto pozorování pak bylo možné sestavit jednoduchou „videosekvenci“, která tento jev pěkně znázornila. Následné analýzy pak odhalily, že se tento výtrysk hmoty pohyboval zhruba 80 procent rychlosti světla.

  • Zdroj textu:

    NASA

  • Zdroj fotografií: X-ray: NASA/CXC/Université de Paris/M. Espinasse et al.; Optical/IR:PanSTARRS

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Státy většinou neposkytují příliš informací o zvláštních jednotkách

Válka

Praha v 19. století. V roce 1869 už měla 158 tisíc obyvatel, tedy asi dvakrát více než Brno.

Historie
Věda

Sonda Al Amal je 2,37 metru široká, na délku měří 2,9 metru a váží zhruba 1 500 kilogramů. Její základ tvoří trojice vědeckých přístrojů: multispektrální kameroa EXI (Emirates eXploration Imager), infračervený spektrograf EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) a ultrafialový spektrograf EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Vesmír

Enzymatická výbava trávicí soustavy zavíječe voskového (Galleria mellonella) umožňuje jeho housenkám trávení včelího vosku – po chemické stránce komplikované a těžko odbouratelné struktury.

Zajímavosti

Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907