Skryté hrozby Země: Nevyzpytatelný tikot metanových náloží

12.03.2020 - Nikol Patíková

Naše planeta někdy připomíná tikající bombu. V atmosféře, v zemské kůře i pod hladinou oceánů se neustále odehrávají procesy, jež hrozí katastrofou. Co všechno se může stát?

<p>Naše planeta někdy připomíná tikající bombu.</p>

Naše planeta někdy připomíná tikající bombu.


Reklama

Když se v roce 2014 na sibiřském poloostrově Jamal objevil šedesátimetrový kráter s překvapivě hladkými okraji, neobešlo se to bez spekulací. Některé se držely při zemi a hovořily o zásahu meteoritem. Senzacechtivá média pak zmiňovala testování ruských jaderných raket nebo působení UFO. Na místo se proto vydali vědci, aby záhadu rozluštili. Kromě toho, že našli další krátery, vyvrátili i bombastická tvrzení, že mají jámu na svědomí mimozemšťané. Skutečnost je totiž mnohem zajímavější a má dopad na celou planetu.

Prázdné skořápky

V chladných polárních a subpolárních oblastech s permafrostem neboli věčně zmrzlou půdou se vyskytují zvláštní kopce, nazývané pingo. Některé jsou až 60 metrů vysoké, 300 metrů široké a často vznikly v místech rozsáhlých jezer, která časem vyschla. V podloží však voda mnohdy zůstala a postupně se – působením permafrostu zezdola, půdy shora a při teplotě pod bodem mrazu – proměnila v ohromné ledové koule. A ty se vlivem tlaku okolních hornin zvedají do výše.  

Pokud se v důsledku tání led v pingu rozpustí, hrozí útvaru kolaps – asi jako když promáčknete prázdnou skořápku. Může to být nebezpečné? Ano, ale nestojíte-li přímo na zmíněném kopci, nic vám nehrozí. Problém nastane, když se do hry zapojí metan...  

Začarovaný kruh

Fenomén vybuchujících vrcholků pingo se objevil až v posledních letech a mohou za to globální klimatické změny. Arktická krajina ukrývá v zamrzlé půdě jeden z největších přírodních rezervoárů organického uhlíku. Jakmile země ovšem roztaje, mohou půdní mikrobi v permafrostu proměnit uhlík na skleníkové plyny oxid uhličitý a metan, jež pak pronikají na povrch v tzv. metanových kapsách. Ty bývají spíš menší, ale pokud se utvoří pod odtávajícím pingem, může se v něm nahromadit obrovské množství plynů a začne připomínat papiňák. Ne každé pingo přitom skrz průduchy či trhliny najde svůj „bezpečnostní ventil“ k jejich uvolnění. 

Exploze metanu s sebou nese několikeré nebezpečí, a to i v opuštěných oblastech. Při výbuchu totiž unikají do atmosféry metanové emise a mají vliv na ohřívání planety. Jde přitom o začarovaný kruh: Skleníkové plyny mohou za oteplování, to pak vede k uvolňování metanu z půdy do ovzduší, a tak stále dokola. A pokud zmíněné kapsy vybuchnou například pod plynovými vrty a plynovody či poblíž průmyslových zařízení na výrobu zemního plynu, může to mít dalekosáhlé následky. 

Řešení je jen jedno

Metan se ve zmrzlé formě často nachází i pod mořským dnem. Také odtud se při nárůstu teplot uvolňuje, někdy se však kumuluje v obrovských bublinách o velikosti až stovek metrů. A když se taková bublina uvolní ze dna zrovna ve chvíli, kdy nad ní na hladině pluje loď, může ji i potopit.

TIP: Plyn za plyn: Nová technologie umožňuje těžbu metanu z permafrostu

Ačkoliv vědci metanové kapsy zkoumají a u těch známých dokážou jejich zvětšování přesně monitorovat, metan se chová značně nevyzpytatelně. Je velmi obtížné předpovědět, kdy k explozi dojde. Jediný způsob, jak tvoření kapes zastavit, spočívá ve zmírnění rychlosti, s jakou se naše planeta otepluje. Jde však zřejmě o nedosažitelný cíl… 

Seriál Ohrožená Země

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Norimaki Synthesizer ve variantě pro digitální ochutnávání suši

Věda
Revue

Elisabeth na autoportrétu

Historie
Vesmír
Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907