Slavná Afghánská dívka je ve vězení: Hrozí jí až 12 let za mřížemi

28.10.2016 - Kateřina Vašků

Portrét afghánské uprchlice Šarbat Guly pořízený v roce 1984 se stal jednou z nejslavnějších fotografií v dějinách. Nyní má příběh této slavné dívky pokračování. Kvůli padělání dokladů jí hrozí mnohaleté vězení

<p>Portrét afghánské dívky Šarbat Guly se stal symbolem utrpení uprchlíků konce minulého století. Svůj slavný portrét spatřila Gula poprvé až po 17 letech. Nechápala, co na něm všichni vidí.</p>

Portrét afghánské dívky Šarbat Guly se stal symbolem utrpení uprchlíků konce minulého století. Svůj slavný portrét spatřila Gula poprvé až po 17 letech. Nechápala, co na něm všichni vidí.


Reklama

Šarbat Gula se narodila jako etnická Paštunka ve východním Afghánistánu a její rodiče zemřeli během sovětského bombardování v roce 1980. Bylo jí tehdy asi šest let – svůj přesný věk si nepamatuje ani ona sama. Později spolu s babičkou a čtyřmi sourozenci utekla přes hory do Pákistánu, kde všichni skončili v uprchlickém táboře. V roce 1990 se Gula, tehdy již se svým manželem Rahmatem, vrátila do rodné vesnice v horách. Vdávala se zřejmě ve třinácti letech, i když podle jejího muže jí tehdy bylo už šestnáct.

Symbol utrpení uprchlíků 

Svoji slavnou fotku spatřila Gula poprvé až v roce 2002, kdy se opět setkala se Stevem McCurrym. V době setkání s fotografem byla Gula již matkou tří dcer, vychovávala je však sama – manžel si našel práci jako pekař v pákistánském Péšávaru, kam za ním Gula přijížděla pouze v zimě. Trpěla totiž silným astmatem, a tak ve velkoměstě zamořeném smogem nemohla žít trvale. Žena zůstala negramotná, pro svoje dcery si ovšem přála vzdělání, jež sama nemohla dokončit. 

Paradoxně největším problémem se pro Šarbat stala obyčejná pasová fotografie na pákistánskou národní identifikační kartu CNIC. Afghánští uprchlíci v Pákistánu na tyto karty totiž nemají oficiálně nárok. Zmíněné doklady si utečenci pořizují většinou proto, aby si v zemi mohli otevřít účet nebo koupit pozemek. Loni v srpnu byl Gulin průkaz zablokován a čtyři úředníky podezřelé z korupce suspendovali. V systému se prý našlo víc než 23 tisíc dalších karet nelegálně držených Afghánci.

Vyšetřování, které trvalo více než rok, nyní přineslo nepříjemné rozuzlení. Úřady nechaly Šarbat Gula kvůli nezákonnému pobytu v zemi a padělání dokladů zatknout. Podle odborníků na pákistánské právo jí hrozí 7 až 12 let vězení. Existuje ale i možnost, že jí trest bude prominut. Jestliže fotka Šarbat Guly z jejího dětství symbolizovala utrpení uprchlíků za války, její nový snímek vypovídá stejně silně o problémech, kterým musejí běženci v Pákistánu čelit i po třiceti letech.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost, National Geographic

  • Zdroj fotografií: Steve McCurry

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907