Pijte horkou vodu a udržujte nohy v teple. Mladí Američané objevují principy tradiční čínské medicíny

Na sociálních sítích se v posledních měsících šíří zvláštní trend. Mladí Američané, zejména z generace Z, experimentují s principy tradiční čínské medicíny a žertem říkají, že „se stávají Číňany“. V internetovém slangu se tomuto fenoménu začalo říkat „Chinamaxxing“ – tedy vědomé přebírání prvků čínské kultury, od wellness rutin až po popkulturu.

Impulzem může být i obyčejná věc, například pití vody. TikToková tvůrkyně Sherry Zhu, 23letá Američanka čínského původu, ve virálním videu vysvětluje, že pití ledové vody je podle čínské tradice zdravotně nevhodné. Pokud chce někdo „opravdu být čínský“, měl by podle ní pít vodu teplou. „Opravdu mám pocit, že se mi po pití teplé vody mnohem lépe tráví jídlo,“ vysvětluje v rozhovoru pro časopis GQ.

Všichni jsme Číňané

Tradiční čínská medicína, jejíž kořeny sahají podle některých výkladů až pět tisíc let do minulosti, stojí na holistickém pohledu na člověka. Neřeší pouze symptomy, ale také jejich vztah k psychice, životnímu stylu a energetické rovnováze organismu. 

Na TikToku se proto šíří jednoduché tipy inspirované tímto přístupem: udržovat nohy v teple, pít čaje z kustovnice, jujuby a zázvoru nebo se pravidelně hýbat, aby tělem mohla proudit životní energie. Tvůrci tyto rady často podávají s nadsázkou – například jako „rady od čínské velké sestry“ nebo „čínskou wellness rutinu“.

Trend rychle převzali i neasijští influenceři. Někteří dokumentují svůj „první den jako Číňan“, kdy si připravují jídla jako rýžovou kaši congee nebo vařená jablka, která mají podle tradiční medicíny podporovat trávení. Jedna influencerka to komentovala slovy: „Zdá se, že jsme najednou všichni Číňané.“

Zájem o čínské wellness praktiky souvisí s širším fenoménem Chinamaxxingu – rostoucí fascinací čínskou kulturou mezi mladými Američany. Paradoxně ji částečně vyvolalo geopolitické napětí. Po ekonomických konfliktech mezi USA a Čínou v roce 2025, spojených s obchodní válkou a spory o technologie, začali někteří mladí Američané reagovat opačně: větším zájmem o čínskou kulturu.

Na sociálních sítích se objevila videa streamerů cestujících do Číny a popularitu získaly i čínské produkty, například figurky Labubu nebo videohra Black Myth: Wukong. Podle odborníka na mezinárodní vztahy Shaoyu Yuana to souvisí s nedůvěrou vůči americkým institucím: „Když Američané ztrácejí důvěru ve vlastní instituce, média nebo politické elity, jsou ochotnější hledat nové referenční body.“

Nedůvěra v americké zdravotnictví

Rostoucí popularita tradiční čínské medicíny souvisí také s proměnou debaty o zdravotnictví v USA. Důvěra veřejnosti v americký zdravotní systém klesá a stále větší prostor získávají alternativní přístupy ke zdraví. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. například opakovaně zpochybňuje vakcíny a některé postupy konvenční medicíny, zatímco propaguje „přírodní“ léčebné metody.

Takové postoje posilují rozsáhlý wellness průmysl, který často přebírá léčebné postupy z jiných kultur. V tomto kontextu může tradiční čínská medicína působit méně exoticky než dříve.

Podle zakladatelky wellness značky Elix Lulu Ge se k ní obracejí zejména lidé s chronickými obtížemi, například s dlouhým covidem nebo autoimunitními chorobami. „Čínská medicína funguje nejlépe právě u chronických stavů, kde zasahuje několik zdravotních systémů najednou,“ vysvětluje. Výzkumy naznačují, že některé její metody mohou pomáhat při prevenci či léčbě chronických nemocí, nejde však o univerzální lék.

Meme globalizace

Popularita tradiční čínské medicíny je zároveň součástí širšího kulturního vlivu Číny. Peking ji dlouhodobě podporuje jako součást své „měkké síly“. V roce 2016 například vláda prezidenta Si Ťin-pchinga vyzvala k aktivní propagaci tradiční čínské medicíny ve světě. Do roku 2022 dosáhl globální trh s tradiční čínskou medicínou hodnoty přibližně 400 miliard dolarů.

Ve Spojených státech se některé její prvky dostaly do mainstreamu kolem roku 2021. Na sociálních sítích se tehdy rozšířily například masáže obličeje kameny gua sha, akupunktura jako pomoc při dlouhém covidu nebo trend „mapování obličeje“, kdy lidé podle vzhledu pleti interpretovali zdravotní potíže. Někdy však tyto trendy nabíraly až absurdní podobu – například když uživatelé žádali umělou inteligenci, aby fungovala jako lékař tradiční čínské medicíny.

Celý trend se odehrává v době, kdy se na internetu rychle prolínají různé kultury. Jeden komentátor na síti X to shrnul s nadsázkou: Američané už nejsou jen „Chinamaxxing“, ale spíš „globalismmaxxing“ – tedy hledají inspiraci po celém světě.

Ať už jde o čínské bylinné čaje, portorickou hudbu nebo ramadán, globalizace se dnes často odehrává prostřednictvím krátkých videí, memů a sdílených wellness rutin. Za nimi se ale skrývá vážnější otázka: jak si v digitálním světě znovu najít vztah k tělu, zdraví a kultuře.