Hvězdná noc Vincenta van Gogha ukrývá astronomickou záhadu. Nová studie zpochybňuje dobu vzniku slavného obrazu

Slavný obraz Hvězdná noc Vincenta van Gogha ukrývá astronomickou záhadu. Nová studie identifikuje hvězdy na plátně jako hvězdokupu Hyády v souhvězdí Býka, kterou mohl malíř pozorovat 22. července 1889. Pokud je toto určení správné, obraz vznikl později, než se historici dosud domnívali.

Dílo, které je dnes součástí stálé sbírky Muzea moderního umění v New Yorku, bývá datováno do poloviny června 1889. Van Gogh tehdy pobýval ve francouzském Saint-Rémy-de-Provence. Astronomové se však při pokusech určit přesný čas vzniku obrazu podle zachycených hvězd dosud neshodovali.

Astronomická stopa

Výzkumníci v práci zveřejněné 22. října v časopise Scientific Reports označili za předlohu hvězd na obraze Hyády – hvězdokupu ve tvaru písmene V nacházející se v souhvězdí Býka. Prvního autora studie, vesmírného výzkumníka Elijaha Jeong-hyuna Kima, k tomuto vysvětlení přivedlo vlastní pozorování. Dřívější studie přitom hvězdy ve středu obrazu spojovaly se souhvězdím Berana.

Tým při hledání předlohy využil program Procrustes, který porovnával tvary vytvořené vzájemnými polohami hvězd. Nezaměřoval se na možné umělecké úpravy, jako jsou jejich velikost nebo barva. 

Analýza spojila pět hvězd na obraze s pěti hvězdami v Hyádách a tato shoda měla ze všech testovaných souhvězdí nejsilnější statistickou podporu. Vyšla lépe i než dříve navrhované souhvězdí Berana.

Výzkumníci metodu ověřili také na jiném van Goghově obraze, Hvězdná noc nad Rhônou, na němž je zachyceno známé souhvězdí Velkého vozu. Výsledek byl srovnatelně přesvědčivý jako při analýze Hvězdné noci a Hyád.

Co prozradila letní obloha

Autoři studie hledali oporu pro své závěry také v malířových dopisech. Van Gogh 18. června 1889 zmínil „novou studii“ hvězdné oblohy, podle výzkumníků to ale neznamená, že v té době už obraz dokončil. Jeho korespondence navíc neobsahuje zmínky o Beranovi, přestože se malíř pravidelně vyjadřoval k pozorování Venuše, která se tehdy na obloze nacházela poblíž tohoto souhvězdí. Podle Kima jsou hvězdy v souhvězdí Berana poměrně slabé a při úsvitu, kdy je van Gogh často pozoroval, by malíře jen stěží inspirovaly.

Dalším argumentem proti červnovému datování je fáze Měsíce. V polovině června 1889 by byl Měsíc po úplňku a jeho osvětlená část by stále zabírala více než polovinu kotouče. Na obraze je však zachycen ubývající srpek, jaký odpovídá obloze na konci července.

Kim navíc v červnu a červenci 2019 navštívil Saint-Rémy-de-Provence a z přesného místa, odkud van Gogh obraz maloval, zaznamenával výhled na oblohu. Také jeho pozorování podle něj podporují identifikaci Hyád.

Poslední slovo ještě nepadlo

Van Gogh měl z okna ústavu Saint-Paul-de-Mausole, kde pobýval, značně omezený výhled na oblohu. Pokud se nová identifikace potvrdí, budou podle Jamese Beattieho, pracovníka NASA v programu Hubble Fellowship, lidé moci na dnešní obloze rozpoznat stejné hvězdy, které pozoroval malíř.

Ne všichni odborníci však závěry nové studie přijímají. Don Olson, emeritní profesor fyziky a astronomie na Texaské státní univerzitě, například upozorňuje, že vypočítaná poloha jasné Venuše vůči obrazci Hyád neodpovídá malbě. Podle něj navíc závěry studie vyžadují silné důkazy, které by převážily nad van Goghovým vlastním vyjádřením z dopisu z 18. června 1889, v němž psal o nové studii hvězdné oblohy.

Přes přetrvávající pochybnosti se Kim domnívá, že se důkazní situace obrátila: nyní je podle něj třeba prokázat, že Hvězdná noc nemohla vzniknout koncem července. Záhada slavného obrazu tak zůstává otevřená.