Sucho, války a politické otřesy: Vědci odhalují složitější příčiny kolapsu mayské civilizace

Vědci stále hledají odpověď na otázku, co se stalo s dávnou mayskou civilizací, která se z nejasných důvodů postupně rozpadala. Nové poznatky přitom nabízejí paralely se současností.

Zdálo se, že odpověď na otázku, proč zanikla mayská civilizace, je jednoduchá: sucho. Právě tuto teorii představili vědci před třiceti lety, když se snažili vysvětlit, proč se jedna z nejmocnějších civilizací starověku náhle ocitla v hlubokém úpadku, jehož příčiny nebyly zřejmé.

Sucho jako hlavní viník?

Na první pohled přesvědčivá hypotéza předpokládala, že mayská civilizace, která se rozkládala na území dnešního Belize, Salvadoru, Guatemaly, Hondurasu a Mexika, nepřežila sérii mimořádně silných suchých období v letech 760 až 910 našeho letopočtu. Následoval odchod obyvatel z měst a podle jedné 20 let staré studie nezávislého archeologa Richardsona Gilla „miliony Mayů zmizely z povrchu zemského“.

Novější výzkumy ale ukazují, že skutečnost byla mnohem složitější. Série studií zveřejněných během uplynulého roku posílila rostoucí soubor důkazů, které zpochybňují dlouho převládající názor, že hlavním motorem kolapsu bylo samotné sucho.

Jedna loňská studie například zjistila, že významné mayské sídlo Itzan v Guatemale bylo z velké části opuštěno, přestože ho žádné sucho nepostihlo. Jiná práce naopak naznačila, že sucho v ještě starším období mohlo mít opačný účinek a přivést do měst více lidí. A studie zveřejněná letos v září přinesla další překvapivé výsledky: Analýza 294 mayských lokalit v Belize ukázala, že místa s vydatnějšími srážkami byla opuštěna dříve než ta, která se potýkala s větším suchem.

Dohromady tyto výzkumy odrážejí změnu v tom, jak vědci nahlížejí na jednu z velkých záhad starověku. Zároveň znovu rozdmýchávají ostrou akademickou debatu o tom, jak klima ovlivňuje civilizace a proč se některé z nich rozpadají.

„Zpočátku se nabízelo jednoduché vysvětlení, jenže postupně se ukázalo, že skutečnost je mnohem složitější,“ říká Alec McLellan, antropolog z Western University v kanadském Ontariu a spoluautor jedné ze studií. „Mezi odborníky navíc stále nepanuje shoda.“

U jiných civilizací a velkých říší minulosti se příběhy jejich zániku podařilo postupně objasnit poměrně přesvědčivě. Byzantská říše padla v roce 1453, kdy Osmané dobyli její hlavní město Konstantinopol. Inckou a aztéckou civilizaci v Americe naproti tomu přivedly k pádu evropské nemoci, rozbroje mezi původními obyvateli a španělské dobyvačné výpravy.

Případ Mayů je ale odlišný. Nešlo o jednotnou říši, nýbrž o propojenou síť městských států rozprostřených na rozsáhlém území. Jednotlivá centra spolu obchodovala, ale také válčila. 

Mayská civilizace se rozvíjela po několik staletí: z vesnic vyrůstala města a z měst mocenská centra s okázalými pyramidami, složitým politickým uspořádáním a matematickými i astronomickými znalostmi, které předčily úroveň mnoha jiných civilizací starověkého světa. Mezi lety 760 a 930 ale začala jedno po druhém utichat řada jejich velkých měst. Mayské obyvatelstvo přitom z regionu nezmizelo a žije tam dodnes.

Záhada ukrytá v sedimentech

Vysvětlení tohoto úpadku vědcům dlouho unikalo. Mayové sice používali vyspělý systém písma, dochované záznamy však o kolapsu civilizace poskytují jen málo jednoznačných informací.

„Většinu písemných záznamů spálili španělští misionáři,“ uvádí Matt Waters, environmentální vědec z Auburn University. „Dochovalo se jen velmi málo rukopisů, takže velkou část našich znalostí čerpáme z archeologie, rytin a soch.“

Aby vědci zaplnili mezery v historických pramenech, museli hledat nepřímé důkazy. Už od 60. let 20. století proto začali využívat palynologické metody, při nichž zkoumají mikroskopické spory a pyl zachované v půdě a sedimentech. Tyto pozůstatky jim pomáhají rekonstruovat klimatickou historii dané oblasti. Výsledky však byly nejednoznačné, protože Mayové ve velkém káceli lesy a výrazně tak měnili přirozenou krajinu.

V polovině 90. let se podařilo dosáhnout zásadního průlomu. Výzkumníci analyzovali izotopy kyslíku zachované v sedimentech jezera Chichancanab na poloostrově Yucatán a získali díky nim přesnější obraz o někdejším klimatu regionu.

Ukázalo se, že civilizaci zasáhla sucha, která patřila k nejhorším za posledních 7 000 let. Časově se přitom překrývala s obdobím, kdy obyvatelé mayská města opouštěli.

Souvislost mezi klimatickými změnami a úpadkem Mayů se stala předmětem intenzivního vědeckého výzkumu, zejména s tím, jak lidstvo začalo stále citelněji pociťovat důsledky globálního oteplování. Zájem badatelů byl tak velký, že podle jedné odborné studie vycházelo na toto téma v určitém období až 30 vědeckých článků ročně. Řada z nich se zabývala přímo příčinami kolapsu mayské civilizace.

Benjamin Gwinneth, geograf z Montrealské univerzity a autor jedné z novějších studií, upozorňuje, že nové poznatky nezpochybňují důkazy o tom, že klimatické změny přispěly ke kolapsu mayské civilizace. Přinášejí však důležité nuance, které mohou být dokonce ještě užitečnější pro pochopení toho, jak klimatické změny působí na společnosti v současnosti.

Samotná sucha podle něj nemusela k pádu civilizace stačit. Mohla však prohloubit jiné příčiny jejího úpadku nebo vytvořit podmínky pro vznik dalších problémů.

Mayské městské státy byly podle Gwinnetha úzce propojené a mezi jednotlivými centry proudilo zboží i lidé. I kdyby sucho nepostihlo celou Mezoameriku rovnoměrně, oblasti, kterým se vyhnulo, zůstávaly zranitelné vůči jeho nepřímým důsledkům. Mohly jimi být politická nestabilita, války nebo masová migrace. Důsledky těchto tlaků mohly překročit možnosti místních společností i ve městech, která měla srážek dostatek. Jednotlivé krize se navíc mohly vzájemně posilovat a postupně nabalovat na sebe.

„Výzkum zpochybňuje představu, že lidé opouštěli mayské sídlo Itzan proto, že tam neměli vodu,“ vysvětluje Gwinneth. „Nedostatek vody jinde však mohl vyvolat politickou nestabilitu nebo ji ještě prohloubit.“

„U Mayů se přikláním k vysvětlení, že jejich civilizaci zatížilo několik problémů současně,“ dodává Waters z Auburn University. „Moderní společnosti se jen zřídka potýkají s jediným zdrojem problémů a případ Mayů nám nabízí cennou paralelu.“