Slavná exoplaneta Fomalhaut b nejspíš nikdy neexistovala: Podle vědců jde o pozůstatek velkolepé srážky

24.04.2020 - Martin Reichman

První přímo pozorovaná exoplaneta Fomalhaut b nejspíš nikdy neexistovala. Podle vědců šlo ve skutečnosti o pomalu se rozšiřující mračno, vyvržené do vesmíru v důsledku kolize


Reklama

Když vědci v roce 2008 oznámili pozorování exoplanety Fomalhaut b, šlo o důležitou událost. Exoplaneta byla totiž objevena relativně nedaleko od Země – ve vzdálenosti pouhých 25 světelných let, a hlavně šlo o první přímé pozorování exoplanety. Úspěchem se tehdy mohl pochlubit Hubbleův vesmírný teleskop a jeho přístroj Advanced Camera for Surveys (ACS). Velmi brzy se ale ukázalo, že příběh exoplanety Fomalhaut b bude poněkud složitější.

Původní zpráva z roku 2008 uváděla, že Fomalhaut b má odhadovanou maximální velikost tří Jupiterů a svou mateřskou hvězdu oběhne jednou za 872 let ve vzdálenosti 17 miliard kilometrů. Je ale důkladně ukrytý v obřím prachovém prstenci a jeho existence je spíše „tušená“ než 100% potvrzená. Mateřská hvězda Fomalhaut je velmi mladá, její stáří se odhaduje na 100 až 200 milionů let a existence mohutného prstence prachu a plynu tak nebyla ničím nečekaným. Poněkud překvapivé bylo, že Fomalhaut b zářil ve viditelné části spektra nad očekávání. Vědci tehdy připouštěli možnost, že Fomalhaut b má možná vlastní prstenec podobný tomu, jaký má například Saturn, který odráží světlo a planeta se tak jeví jasnější. 

Neviditelná exoplaneta

První větší trhlinou v příběhu exoplanety Fomalhaut b bylo kontrolní pozorování Hubbleova teleskopu. Vědci tentokrát použili spektrograf Space Telescope Imaging Spectrograph (STIS) a přestože planetu na snímcích objevili, nacházela se jinde, než by měla podle všech zákonitostí být. Namísto v mezeře prachového disku se totiž objevila uvnitř něj.

Dalším otazníky se objevily záhy. Mladá planeta by měla být dostatečně horká, aby byla viditelná v oblasti infračerveného spektra. Spatřit se ji ale nepodařilo pozemním dalekohledům, což vedlo k přehodnocení její velikosti. „Neviditelná exoplaneta“ by v takovém případě neměla být větší než 1 až 2 Jupitery, namísto původně předpokládaných tří. Objekt se ale později nepodařilo objevit ani pomocí infračerveného kosmického dalekohledu Spitzer, který by měl být schopen rozpoznat planetu této velikosti.

Postupně se do pátrání po Fomalhaut b zapojily i další vědecké přístroje – kosmický dalekohled Herschel a radioteleskop ALMA. Oby přinesly velmi zajímavé informace o prachovém prstenci kolem mateřské hvězdy, jednoznačný důkaz existence planety ale nepřinesly. Od roku 2014 se tak nikomu exoplanetu spatřit nepodařilo. 

TIP: Soustava teleskopů ALMA pozorovala prstenec ledu v mladém systému

Nyní se zdá, že příběhu první přímo pozorované exoplanety je definitivně konec. Podle názoru vědců z University of Arizona exoplaneta Fomalhaut b nikdy neexistovala a pozorování z let 2003 a 2004 byla ve skutečnosti záznamem velkolepé srážky dvou superkomet, které jako planetesimály kroužily v systému Fomalhaut.

Andras Gaspar a George Rieke, kteří prostudovali veškerá dostupná data z pozorování údajné exoplanety se shodují, že Fomalhaut b dělal věci, které by jako planeta rozhodně dělat neměl. Fomalhaut b tak podle nich není planetou, ale pomalu se rozšiřujícím mračnem, vyvrženým do vesmíru v důsledku kolize dvou těles velkých okolo 200 kilometrů. Podle jejich výpočtů se tak Hubbleův teleskop stal přímým svědkem velkolepé srážky, ke které dochází přibližně jednou za 200 tisíc let. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907