Soustava teleskopů ALMA pozorovala prstenec ledu v mladém systému

22.05.2017 - Stanislav Mihulka

Chilské radioteleskopy poprvé zobrazily kompletní disk v soustavě Fomalhaut

Ledový disk -<p>Disk soustavy Fomalhaut na novém snímku soustavy ALMA</p>
Ledový disk -

Disk soustavy Fomalhaut na novém snímku soustavy ALMA


Reklama

Mezinárodní tým astronomů využil soustavu radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile k pozorování disku planetární suti, který obklopuje čerstvě zrozenou hvězdu Fomalhaut, vzdálenou od nás 25 světelných let.

Tento disk tvoří kosmické kamení a plyn. Jsou to pravděpodobně pozůstatky četných srážek exokomet na okraji soustavy Fomalhaut. Nová pozorování soustavy ALMA nabízejí úžasný pohled na kompletní disk. Vědci díky nim rovněž zjistili, že se disk svým složením blíží kometám ve Sluneční soustavě.

Ledový prstenec

Meredith MacGregor z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v americkém Cambridge a její kolegové teď mohou detailně zkoumat soustavu Fomalhaut a její zvláštnosti. Na nových snímcích je zřetelně patrná šířka disku, která dosahuje 2 miliard kilometrů. Celý disk se utvořil ve vzdálenosti asi 20 miliard kilometrů od hvězdy.

TIP: Nejdetailnější snímek protoplanetárního disku zachycuje vývoj planet

Fomalhaut je relativně blízká hvězda a je jednou z asi dvacítky hvězd, jejichž planety jsme už zobrazili přímo. Celý systém je starý asi jen 440 milionů let, což odpovídá asi jedné desetině stáří Sluneční soustavy.

Reklama

  • Zdroj textu:

    NRAO

  • Zdroj fotografií: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), M. MacGregor; NASA/ESA Hubble, P. Kalas; B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

K nejobtížnějším překážkám patří vodopád na podzemní řece. Při jeho překonávání nezůstane suchý nikdo. (foto: © National Geographic - se souhlasem k publikování)

Zajímavosti
Vesmír

Kolem největší geotermální laguny na světě, která udržuje celoročně příjemnou teplotu vody, má vyrůst soběstačná rekreační vesnice. (foto: Profimedia, geoLagon)

Revue

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907