Slavná lebka z řecké jeskyně Petralona je stará nejméně 286 tisíc let
Nový výzkum odhalil, že slavná lebka z řecké jeskyně Petralona je stará nejméně 286 tisíc let a patří dosud neznámé linii rodu Homo, která žila v Evropě souběžně s předky neandertálců.
Jedním z nejvíce diskutovaných fosilních nálezů evropské paleoantropologie je lebka z jeskyně Petralona v severním Řecku, objevená už v roce 1960. Přestože jde o téměř kompletní lidskou lebku, od počátku mátla odborníky: neodpovídá ani neandertálcům, ani současným lidem, a její stáří bylo dlouho nejisté – odhady se pohybovaly mezi 170 tisíci a 700 tisíci lety.
Datování kalcitu
Nová studie, publikovaná v časopise Journal of Human Evolution, nyní přináší zásadní informaci týkající se stáří lebky. Mezinárodní tým odborníků, v jehož čele stál Christophe Falguères z pařížského Institutu lidské paleontologie, využil metodu uran-thoriového datování, která využívá skutečnosti, že uran se v uzavřeném prostředí postupně rozpadá na thorium s přesně známým poločasem.
V běžné půdě tato metoda nefunguje, protože izotopy uranu se do ní neustále dostávají z okolí. V jeskyních je to ale jiné – protékající voda zanáší na stěny rozpustné minerály včetně uranu. Když se voda odpaří, zůstane na povrchu tenká vrstva kalcitu s uranem, ale bez thoria. V uzavřeném systému pak dochází k postupnému rozpadu uranu na thorium a z poměru obou prvků lze přesně odvodit okamžik, kdy se vrstva vytvořila.
Vědci proto analyzovali kalcitový povlak přímo na lebce a také usazeniny v různých částech jeskyně. Podle výsledků vznikl kalcitový nános na lebce před 286 tisíci lety. To znamená, že lebka byla v jeskyni už tehdy – a možná i výrazně dříve, protože datovací metoda určuje pouze okamžik, kdy na ni začala působit voda a vytvářet usazeniny.
Další vrstvy v jeskyni ukázaly, že samotný jeskynní systém je mnohem starší (až >650 tisíc let), zatímco mladší usazeniny mají stáří kolem 228 tisíc let. Celkový časový rámec pro lebku tedy spadá někam mezi 539 až 277 tisíci lety.
Kdo byl „Petralonský člověk“?
Autoři studie zdůrazňují, že jde o zástupce samostatné, primitivnější linie rodu Homo, která neodpovídá ani moderním lidem, ani neandertálcům. Výsledky podporují představu, že ve středním pleistocénu Evropy koexistovalo více linií homininů, z nichž některé žily souběžně s vývojovou větví vedoucí k neandertálcům.
Lebka z Petralony tak zůstává jedním z klíčových svědků lidské evoluce v Evropě. Nové datování přináší první spolehlivý minimální věk tohoto jedinečného fosilního nálezu a potvrzuje, že lidská historie na našem kontinentu byla mnohem složitější a pestřejší, než by so možná zdálo.
