Smrtelných útoků šelem na člověka je jen velmi málo. Podle vědců to má své důvody

15.07.2021 - Stanislav Mihulka

Dravá zvířata mohou neozbrojeného člověka snadno ulovit, přesto si to obvykle rozmyslí. Paleoantropolog John Hawks má pro to překvapivě jednoduché vysvětlení...

<p>Velcí predátoři jsou stále hrozbou</p>

Velcí predátoři jsou stále hrozbou


Reklama

Při setkání člověka s velkým dravcem jsou karty většinou rozdané velmi jasně – neozbrojení lidé jsou vůči šelmám velmi zranitelní. Přesto jsou útoky velkých šelem, natož zabití člověka při takovém napadení překvapivě vzácné. Ve Spojených státech, kde žije celá řada nebezpečných zvířat a zároveň mnoho lidí, dochází kvůli útoku divoce žijícího zvířete v průměru jen k několika málo úmrtím lidí ročně. Většinu z těchto mrtvých mají přitom na svědomí jedovatí hadi. 

Paleoantropolog John Hawks z americké University of Wisconsin-Madison má po ruce překvapivě jednoduché vysvětlení. Naší ochranou je především chůze po dvou. Podle Hawkse se i ten sebedrsnější predátor vlastně chová velmi pragmaticky. Při útoku na kořist mu jde o život, takže instinktivně zvažuje možná rizika. Když člověk stojí nebo jde, působí na šelmu velkým a nebezpečným dojmem. Člověk také nebývá typickou kořistí šelem a dravec si proto takový útok raději rozmyslí.

Hrozba vestoje

Podobně to funguje i u našich příbuzných šimpanzů a goril. Když takový lidoop hrozí a chce vypadat děsivě, postaví se na zadní. Je to účinný a zdálky viditelný vzkaz protivníkovi či dravci. Podle Hawkse je to vlastně takový klam. Lidé a další primáti se dělají nebezpečnějšími, než jsou ve skutečnosti. Dalším účinnou obranou je i to, že jsme obvykle sociální a potulujeme se krajinou ve skupinách. To rovněž zvyšuje naši nebezpečnost v očích dravce.

TIP: Dvanáctiletý chlapec předvedl přímo ukázkovou reakci při setkání s medvědem

Navzdory těmto trikům se naši předkové v minulosti stávali kořistí dravců častěji než dnes. Šelem totiž bývalo v krajině mnohem více. V současnosti nás chrání i to, že jsme dravce, často zcela cílevědomě, do značné míry vyhubili anebo výrazně zredukovali jejich počty. Počet možných útoků šelem na lidi je tím pádem mnohem nižší. Paradoxem dnešní doby je, že se dříve smrtelně nebezpečné šelmy spíše snažíme chránit, aby přežily v našem světě.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nález zhruba 25 tisíc let staré sošky se stal vědeckou senzací, která k moravským vykopávkám přitáhla zraky světových odborníků. Do Věstonic dorazil obdivovat poklady historie i velikán francouzské archeologie Henri Begouën.

Zajímavosti

Jeden z mnoha výhledů na jezero Cuicocha korunované dvojicí ostrovů.

Příroda

Chtřestýšovec Protobothrops mucrosquamatus - jeden z jedovatých hadů, jejichž genom vědci porovnávali s tím lidským.

Zajímavosti
Vesmír
Historie

Mozek pacienta s Creutzfeldtovou–Jakobovou chorobou. Šipky ukazují místa zasažená prionem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907