Souputníci oběžnic: Jak se utvářejí měsíce kolem planet?

28.05.2022 - Michal Švanda

V rámci Sluneční soustavy najdeme měsíce u všech planet s výjimkou Merkuru a Venuše a velmi podobné to zřejmě bude i za hranicemi naší domovské soustavy. Jak ale tito souputníci oběžnic vznikají?

<p>Vizualizace znázorňující (zatím nepotvrzený) exoměsíc u exoplanety <strong>Kepler-1625b-i</strong>.</p>

Vizualizace znázorňující (zatím nepotvrzený) exoměsíc u exoplanety Kepler-1625b-i.


Reklama

V případě měsíců planet mluvíme především o těch ve Sluneční soustavě. Přirození průvodci budou sice velmi pravděpodobně kroužit i kolem extra­solárních planet, ale ze současných pozorování známe asi jen dvacet kandidátů, a žádného z nich se zatím nepodařilo definitivně potvrdit.

Triton je největším zástupcem gravitačně zachyceného satelitu v naší soustavě. Kolem Neptunu obíhá retrográdně. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0

Vědci se domnívají, že souputníci členek naší soustavy vznikli dvěma možnými mechanismy: První z nich reprezentuje gravitační zachycení prolétajícího malého tělesa a pro takové satelity je typický velký sklon oběžné roviny vůči rovníku planety – často dokonce krouží v opačném smyslu, po retrográdní dráze. Největším zástupcem je Neptunův Triton.

TIP: U potulných exoplanet by se mohly nacházet obyvatelné měsíce

Většina přirozených satelitů však nejspíš zkondenzovala ze zbytků materiálu, z nějž se utvořila mateřská planeta. Krátce po jejím zrodu ji pravděpodobně obklopoval disk prachu a plynu, ze kterého se mohla srážkami formovat větší tělesa. Zcela ojediněle snad měsíce vznikaly druhotně při kolizích již pokročilých zárodků planet. Náš Měsíc ovšem zřejmě patří právě do zmíněné třídy: Utvořil se při gigantické srážce mladé Země s jinou rozměrnou planetesimálou (nebo několika), a to před 4,425 miliardy let. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Řepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaerCC BY-SA 4.0)

Věda

Start Ariane 1 nesoucí kosmickou loď ESA Giotto, 2. července 1985. (foto: ESACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907