Osamělé planety, které se toulají vesmírem bez hvězdy, jsou zřejmě bez života. Jejich měsíce by na tom ale mohly být mnohem lépe
Potulná planeta s měsíce, na němž může být kapalná voda.
Astronomové jsou přesvědčeni, že Mléčná dráha je plná planet, které se osaměle potulují v pustém a prázdném vesmíru. Mohlo by jich být přinejmenším stejně jako hvězd, ne-li víc. Takové potulné planety bez mateřské hvězdy, která by jim dávala teplot a světlo, může jen těžko obývat nějaký život, podobný tomu našemu. Jak ale ve své nové studii uvádějí odborníci německé Ludwig-Maximilians-Universität München společně s dalšími odborníky, pro exoměsíce těchto potulných planet to platit nemusí.
Barbara Ercolano a její kolegové spočítali, že za jistých podmínek může být na exoměsících potulných planet přijatelná atmosféra i kapalná voda. Zásadní roli v tom hraje kosmické záření v kombinaci se slapovými silami, vytvářenými gravitací, kterou by na takový exoměsíc působila jeho planeta.
Když jsme začínali objevovat cizí planetární systémy, bylo pro nás překvapující, jak velmi se mohou lišit od Sluneční soustavy. Systémy potulných exoplanet a exoměsíců jsou pro nás ještě exotičtější. Naštěstí ale ve Sluneční soustavě máme plynné obry, jako je Jupiter nebo Saturn, které mají své vlastní systémy měsíců, takže si alespoň částečně dovedeme představit, jak takové planety působí na své měsíce.
TIP: Přeplněná galaxie? Potulných exoměsíců je možná tolik co hvězd
Badatelé zjistili, že by potulná planeta o hmotnosti Jupiteru mohla hostit exoměsíc o hmotnosti Země, jehož atmosféra by byla tvořena z 90 procent oxidem uhličitým a z 10 procent vodou. Vlivem kosmického záření a slapových sil by se na takovém exoměsíci mohla tvořit voda, která by dlouhodobě zůstávala v kapalném stavu. Podle vědců by se tam klidně mohl objevit život podobný našemu. Snad někdy budeme mít příležitost systémy potulných planet prozkoumat.
VesmírMagnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.
PřírodaMexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.
Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice
