Přeplněná galaxie? Potulných exoměsíců je možná tolik co hvězd

22.03.2018 - Stanislav Mihulka

Potulné planety jsme už objevili. A prý může být v Galaxii i spousta potulných měsíců

<p>Kolik se asi podobných exoměsíců potuluje Mléčnou dráhou?</p>

Kolik se asi podobných exoměsíců potuluje Mléčnou dráhou?


Reklama

Pokud jde o měsíce, ve Sluneční soustavě jsou naprosto běžné. Jenom například Jupiter má alespoň 67 měsíců, které stojí za řeč. Otázkou je, jaký může být osud měsíců v planetárních soustavách. 

Na tuhle otázku se zaměřila astrofyzička Yu-Cian Hong z americké Cornellovy univerzity. Na základě dřívějších pozorování cizích planetárních soustav víme, že mnozí plynní obři mohou mít výrazně excentrickou, tedy výstřední dráhu. Nejpravděpodobnějším vysvětlením takových oběžných drah planet by měly být gravitační „strkanice“ v příslušné planetární soustavě.

Exoměsíce na volné noze

Hongová a její kolegové spočítali, že v takových případech se velká většina, asi 80 až 90 procent exoměsíců dotyčných planet ocitne bezprizorně v kosmickém prostoru. Takové exoměsíce pak mohou změnit oběžnou dráhu a obíhat kolem jiné planety soustavy nebo i kolem hvězdy, jako nová „planeta“. Také se mohou s hvězdou či s některou planetou srazit.

TIP: Jeden z nejbližších hnědých trpaslíků je dost možná potulnou planetou

Další možností je, že se uvolněné exoměsíce vydají do volného mezihvězdného prostoru. Tam se pak mohou potulovat po velmi dlouhou dobu. Podle Hongové by takové potulné exoměsíce mohly být velmi běžné, možná stejně početné, jako hvězdy v Mléčné dráze.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907