Staré město Lucemburk: Nedobytný Gibraltar severu

06.06.2019 - Kateřina Helán Vašků

Lucemburk kdysi patřil k nejlépe opevněným a největším městům starého kontinentu a postupně přešel do rukou hned několika evropských mocností. Ačkoliv většina masivních hradeb musela na sklonku 19. století k zemi, zůstala na místě řada unikátních připomínek historie

<p>Staré město Lucemburk vyrostlo na skalnatém výběžku, tvořícím zčásti přirozené opevnění.</p>

Staré město Lucemburk vyrostlo na skalnatém výběžku, tvořícím zčásti přirozené opevnění.


Reklama

Lucemburk se rozkládá na soutoku řek Alzette a Pétrusse, na skalnatém výběžku, který zčásti tvoří přirozené opevnění – stačilo jej tudíž dobudovat z druhé, západní strany. Od 16. století až do roku 1867, kdy byla značná část hradeb stržena, šlo tedy o jedno z největších opevněných sídel Evropy

Střídání stráží 

Ještě v polovině 10. století přitom v místě stál pouze malý hrad vystavěný na nepřístupné skále. O dvě stě let později už se v blízkosti pevnosti nacházela osada chráněná kamennou hradbou, která se v průběhu 14. a 15. století dál rozšířila.

V roce 1443 dobyla město burgundská vojska Filipa Dobrého, načež přešlo do rukou španělských Habsburků a hrad se proměnil v masivní, výborně zabezpečenou pevnost. Když si koncem 17. století Lucemburk podmanili Francouzi, dal Ludvík XIV. opevnění ještě rozšířit a posílit. Na jeho práci pak v 18. století navázali rakouští Habsburkové, když se sídla zmocnili a učinili z něj „Gibraltar severu“. 

Město ve městě 

Roku 1867 však nechali místní většinu opevnění zbourat v návaznosti na Londýnskou smlouvu, podle níž mělo město opět získat nezávislost výměnou za to, že se vzdá své pevnosti. Mnohé prvky – jako brány, bašty či kasematy – reprezentující jednotlivé panovnické éry ovšem přetrvaly. Podařilo se rovněž zachovat původní rozložení ulic i mnoha veřejných budov, takže máme jedinečný doklad vývoje tamní architektury počínaje 10. stoletím. 

TIP: Pevnost Krak des Chevaliers: Mohutný strážce svatého řádu

Ve čtvrtích uvnitř opevnění a na úpatí hradeb žili obyčejní lidé a věnovali se především řemeslům. V tzv. horním městě si zase stavěly sídla aristokratické rodiny a útočiště tam nacházely i hlavní náboženské komunity, jež chtěly být blíž oficiálním institucím a správě. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přemysl Otakar II. a jeho syn Václav zlepšili postavení Židů v českých zemích.

Historie

Jednu z největších podzemních prostor parku představuje i Gua Rusa neboli „jelení jeskyně“.

Cestování
Reklama

Zbrusu nový kráter na Marsu

Vesmír

V Grónsku mizí led přímo před očima

Věda

PzKpfw IV Ausf. H od instrukční divize Lehr v předvečer vylodění v Normandii

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907