Pevnost Krak des Chevaliers: Mohutný strážce svatého řádu

13.12.2017 - David Bimka

Symbolem křižáckých výprav do Svaté země se staly masivní hrady – z bezpečí jejich stěn se dobyvatelé snažili kontrolovat území. K nejslavnějším bezesporu patří Krak des Chevaliers: Původně muslimskou pevnost přebudovali rytíři řádu johanitů na výstavní sídlo své moci. Hrad přitom nikdy nepadl silou zbraní, ale pouze lstí

Původní název pevnosti zněl „Špitálnický hrad“, pojmenování „Rytířský hrad“ (Krak des Chevaliers) vzniklo až v 19. století, ale ujalo se a používá se dodnes.
Původní název pevnosti zněl „Špitálnický hrad“, pojmenování „Rytířský hrad“ (Krak des Chevaliers) vzniklo až v 19. století, ale ujalo se a používá se dodnes.

Reklama

Vyvýšeninu na západě Sýrie, shlížející na strategicky důležitou cestu mezi Tripolisem a Homsem, původně kontrolovala kurdská vojenská posádka sloužící zájmům emirátu prastarého města Aleppo. Prvotní název „Kurdský hrad“ však nevydržel dlouho.

V roce 1099 dorazili do oblasti křižáci a nutně potřebovali zásoby; jejich zásobovací jednotky ovšem napadla posádka pevnosti. Francouzští rytíři se dvakrát nerozpakovali a na hrad zaútočili. Neutrpěli přitom žádné ztráty, protože obránci před nimi utekli a nechali sídlo opuštěné. Křižáci tak bez boje zabrali místo, jehož opevnění sice nestálo za moc, ale které se nacházelo ve strategické lokalitě se spoustou relativně úrodné země

Hrad později dostali do správy špitálníci, u nás známí spíš jako johanité (podle sv. Jana Křtitele). Zmíněný řád vznikl v Jeruzalémě po úspěchu první křížové výpravy, původně coby zcela mírumilovné společenství, které se staralo o nemocné a umírající. Postupně se však militarizoval, až nakonec stanul po boku templářského řádu, jenž od počátku fungoval jako vojenský. Obě mnišská uskupení pak vytvořila ve Svaté zemi mocný tandem, který ovlivňoval politiku ve všech nově ustavených křesťanských královstvích. 

Horečná výstavba

Hrad dostali johanité do správy roku 1142 a během třiceti let nepřetržité výstavby z něj vytvořili nejsilnější křesťanskou pevnost, která se stala správním i vojenským centrem řádu. Spolu se sítí dalších pevností pak johanité ovládli rozsáhlé teritorium v okolí Tripolisu, čímž postavili výraznou překážku muslimským snahám o opětovné dobytí země. Naopak z johanitských území vyráželi křižáci drancovat půdu nepřítele. 

TIP: Křížová výprava do Jeruzaléma: Kdo byl první křižácký panovník v Levantě?

Muslimové území řádu několikrát zpustošili, mocné hrady však většinou odolaly. Divoké ničení okolní země nicméně podlomilo ekonomickou sílu johanitů a jejich moc postupně upadala.

V roce 1271, během osmé křížové výpravy, obléhal hrad egyptský sultán. Zkušený válečník se rozhodl, že dlouhých 36 dní dobývaní zkrátí lstí: Poslal obráncům podvržený dopis, v němž velmistr řádu rytířům dovolil, aby se vzdali. Muži skutečně složili zbraně a hrad předali nepříteli, který je na oplátku bezpečně propustil. Sídlo se tak stalo majetkem sultána.

Kde se vzalo jméno?

Původní název pevnosti zněl „Špitálnický hrad“ (Crac de l’Ospital). Slovo „crac“ přitom tvořilo zkomoleninu prvotního názvu místa, jenž odkazoval ke Kurdům (Hisn al-Akrad). Pojmenování „Rytířský hrad“ (Krak des Chevaliers) vzniklo až v 19. století, ale ujalo se a používá se dodnes.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost 18/2017

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky s mamuty před stavbou nového letiště v Santa Lucíi.

Věda

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

Historie
Zajímavosti

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra

Vesmír

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.

Zajímavosti

Nosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907