Šťastné chobotnice: Vědci otestovali účinky hormonu štěstí na hlavonožcích

01.01.2019 - Zdeněk Urban

Serotonin známe u člověka jako „hormon štěstí“, jehož nedostatek může vyvolat deprese. Poslední výzkum však naznačil, že zmíněná látka působí téměř identicky i na chobotnice s naprosto odlišnou anatomií mozku

<p>Serotonin zodpovídá za stabilitu nálady a pocity štěstí, ovlivňuje ale i libido a spánek. Podle badatelů je tomu tak již nejméně 500 milionů let.</p>

Serotonin zodpovídá za stabilitu nálady a pocity štěstí, ovlivňuje ale i libido a spánek. Podle badatelů je tomu tak již nejméně 500 milionů let.


Reklama

Biologicky aktivní látka známá jako serotonin se v různých formách vyskytuje u pestré palety živočichů. Vědci ji objevili dokonce u rostlin, kde pomáhá regulovat růst. U člověka však slouží k jinému účelu – přenáší signály mezi nervovými buňkami. Případné anomálie v působení pak souvisejí s řadou psychických poruch, například s depresemi. 

Odvěký pamětník evoluce 

Poslední výzkumy překvapivě ukázaly, že „hormon štěstí“ působí podobně i na zvířata, která jsou člověku anatomicky a způsobem života na míle vzdálená – na chobotnice. Badatelé z toho usuzují, že serotonin funguje jako mocný regulátor sociálního chování už nejméně 500 milionů let: tedy od doby, kdy se evoluční linie vedoucí později k lidem a chobotnicím rozešly.

O zmíněné vědecké novince informovali Gül Dölenová z Johns Hopkins University v Baltimoru a Eric Edsinger z Marine Biological Laboratory ve Woods Hole. Ten se už v roce 2015 podílel na úplném dekódování DNA chobotnice dvouskvrnné, vyskytující se v Kalifornii. Se svou kolegyní se později zaměřil na geny, které u těchto hlavonožců regulují serotonin. Zjistili, že u člověka a daného druhu chobotnice existují téměř shodné dílčí sledy „písmen“ DNA zodpovědné za to, že do nervových synapsí může vstoupit další dávka hormonu

Hlavonožci na extázi 

Badatelé předpokládali, že by se uvedená genetická totožnost měla promítnout do podobných reakcí chobotnic na další látky, například na MDMA. Následně hypotézu prověřili v rámci pokusů, při nichž chobotnicím dvouskvrnným uvedenou drogu podali. 

Zmínění hlavonožci jsou převážně asociální a upřednostňují samotu. Ve vypjatých situacích se dokonce navzájem zabíjejí a požírají. MDMA na ně však zapůsobila stejně jako na lidi: Po jejím podání se víc družili, a to především mezi pohlavími. Samci věnovali samičkám větší pozornost než obvykle, což tyto opětovaly a protějšků se například častěji neagresivně dotýkaly.

TIP: Tajemství čtyřlístku: Jeho DNA je složitější než ta lidská

Podle vědců je zřejmé, že pokud se sledy „písmen“ DNA v konkrétním genu uchovají po 500 milionů let, musejí být velmi důležité. Jak vysvětluje Gül Dölenová: „Člověk představuje geneticky ohromně složitý systém. Když do něj jen tak nahlédnete, stěží se dozvíte, co je opravdu klíčové. Porovnání s genetickými základy jiných živočichů však umožňuje najít kriticky důležité prvky, jež evoluce nedokázala změnit ani za dlouhé miliony let.“ A právě ty mají podle badatelky takový význam, že je zkrátka nevyhnutné, aby fungovaly. 

Serotonin

Nervový přenašeč neboli neurotransmiter, šířící u člověka a zvířat signály mezi nervy. Primárně se vyskytuje v mozku, ve střevech a v krevních destičkách. Zodpovídá za stabilitu nálady a pocity štěstí, ale ovlivňuje i libido, spánek a další oblasti.


MDMA

MDMA čili extáze je umělá droga řadící se mezi amfetaminy. Jako účinný tělesný i duševní stimulant podporuje kladné sociální kontakty, k vedlejším účinkům však patří poškozování nervových buněk. Náladu ovlivňují změny hladin neurotransmiterů – zvláště serotoninu, dopaminu, noradrenalinu a oxytocinu – v neuronech a jejich spojích, synapsích. Průměrná nervová buňka má těchto spojů tisíce.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V křesťanské společnosti se konzumace masa rozšířila ve 4. století. Značná část raných křesťanů pravděpodobně byla vegetariány.

Zajímavosti

Trénink s hologramem

Věda

Milovníci rozpálených skal

Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)

Příroda

Slunce pohledem americké obervatoře Solar Dynamics Observatory z února 2015. (foto: NASA/SDO, CC0)

Vesmír

Představa létající lodě Sky Cruise (foto: Profimedia, Hashem Al-Ghaili)

Revue

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907