Tajemství čtyřlístku: Jeho DNA je složitější než ta lidská

28.07.2021 - Martin Reichman

Podařilo se vám na louce nalézt čtyřlístek? Pak vězte, že jste měli štěstí, narazili jste totiž na plod mimořádně složité genetické mutace


Reklama

Že čtyřlístky nosí štěstí, je známá věc. Méně známým faktem je že jde o výsledek velmi složité genetické mutace, jejíž rozřešení motá vědcům hlavy již několik desítek let.

Lidská DNA je uspořádána do tzv. pravotočivé dvoušroubovice, která je tvořena dvěma vlákny DNA, které se obtáčí kolem společné osy a interagují spolu. Vlákna jsou tzv. antiparalelní, což znamená, že směřují opačnými směry. DNA čtyřlístku je ale mnohem složitější.

Čtyřlístek z vesmíru

Jetele existuje více než 300 druhů a roste v podstatě na všech kontinentech. Se čtyřlístky je nicméně nejčastěji spojován jetel plazivý. Tato rostlina je allotetraploid a jde v podstatě o hybrid. „Ploid“ znamená chromozom, „tetra“ znamená čtyři, což značí, že jetel bílý má dvojnásobné množství chromozomů než lidé a konečně předpona „allo“ znamená, že každý pár chromozomů pochází z různých druhů jetele. Genetická struktura jetele tak vedle té lidské vypadá, jako by snad ani nepocházel ze Země.

Vysvětlení je ale prostší – jetel plazivý, podobně jako mnoho jiných rostlin, je náchylný k mezidruhovému mísení. Vzhledem k jeho značné rozšířenosti a velkému počtu odrůd tak vznikají ideální podmínky pro vylepšení vlastní DNA šroubovice.

Jak nalézt čtyřlístek? V létě

Přestože se biologům zatím DNA čtyřlístku rozmotat nepodařilo, dílčí úspěchy si již připsali. Podařilo se jim například identifikovat genom společný pro třílisté rostliny. Tento genom bývá podle vědců v letních měsících potlačen a větší šance na nalezení čtyř a více lístků proto existuje v teplejších měsících. Podle biologů je pravděpodobné, že „třílistá varianta“ je možnou adaptací rostliny na nedostatek tepla. 

TIP: Levá, nebo pravá? Co určuje, kterou ruku budete v životě preferovat?

Složitost genetického spletence jetele dokládá i zápis v populární Guinnessově knize rekordů. Jistá Shigeo Obara, totiž v roce 2009 našla na louce u městečka Hanamaki City rostlinu, s neuvěřitelnými 56 lístky na jednom výhonku. A uznejme: nalézt padesátišestilístek, už vyžaduje pořádnou porci štěstí.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Biology-Online, Wired, Guinness World Records

  • Zdroj fotografií:

    Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír
Revue
Zajímavosti

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907