Planetka Chicxulub, která před 66 miliony lety vyhubila dinosaury, k nám putovala z větší dálky, než se doposud předpokládalo.
Planetka Chicxulub měřila v průměru přibližně 10 kilometrů a na Zemi vyhloubila 150 kilometrů velký kráter.
Před 66 miliony let dopadla do míst dnešního Mexického zálivu obrovská planetka. Její náraz znamenal nejen vyhubení velkých dinosaurů, kteří Zemi vládli stovky milionů let, ale i většiny dalších živých tvorů na planetě. Původ ničivé planetky Chicxulub je přitom do značné míry obestřen tajemstvím. Za nejpravděpodobnější domov Chicxulubu vědci považují hlavní pás planetek – oblasti Sluneční soustavy, která se nachází mezi drahami Marsu a Jupitera.
Do pátrání po původu Chicxulubu se nedávno zapojili i vědci z jedné z nejstarších a největších nezávislých neziskových organizací aplikovaného výzkumu a vývoje ve Spojených státech – Southwest Research Institute (SwRI) a na pomoc si přizvali superpočítač Pleiades – nejvýkonější superpočítač provozovaný NASA.
TIP: Ohromující srážky s obrovskými tělesy zažívala Země mnohem častěji, než jsme si mysleli
Simulace, která analyzovala pohyb 130 tisíc planetek a dalších objektů hlavního pásu potvrdila, že domov Chicxulubu se s velkou pravděpodobností skutečně nachází v oblasti mezi drahami Marsu a Jupitera. Před zkázonosnou poutí se podle vědců pohybovala ve vnějších částech hlavního pásu. Výzkum také ukázal, že pravděpodobnost vyvržení objektu z této části Sluneční soustavy směrem k Zemi je přibližně 10× vyšší, než se doposud předpokládalo.
Shutterstock
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
PřírodaOstrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
