Ohromující srážky s obrovskými tělesy zažívala Země mnohem častěji, než jsme si mysleli

19.07.2021 - Stanislav Mihulka

Na Zemi před 3,5 až 2,5 miliardami let dopadaly planetky srovnatelné s Chicxulubem přibližně jednou za 15 milionů let

<p>Mladá Země byla kvůli bombardování meteority pekelným světem. Ukázal to nedávný výzkum amerických vědců.</p>

Mladá Země byla kvůli bombardování meteority pekelným světem. Ukázal to nedávný výzkum amerických vědců.


Reklama

Před 66 miliony let narazilo do Země těleso o průměru 10 až 15 kilometrů. Následná katastrofa vedla k vymření velkých dinosaurů a řady dalších skupin živočichů i rostlin. Meteorit, či spíše planetka tehdy dopadla v oblasti dnešního Yucatánu, poblíž města Chicxulub a vyhloubila ohromný kráter o průměru více než 180 kilometrů. 

Zatímco před 66 miliony let šlo o zcela výjimečnou událost, o tři miliardy let dříve, byly podobné katastrofy vlastně celkem běžné. Tvrdí to alespoň Simone Marchi z amerického institutu Southwest Research Institute. Podle jeho nedávného výzkumu byla dávná Země bombardována planetkami podobných nebo i větších rozměrů podstatně častěji, než jsme si mysleli. Z jejich analýz výskytu sferulí, nepatrných skleněných kuliček, které vznikají při dopadu nebeského tělesa, plyne, že v období před 3,5 až 2,5 miliardami let byla Země zasažena tělesem podobným planetce Chicxulub přibližně jednou za 15 milionů let.

Dávné dopady

Častější dopady těles o velikosti dnešních měst nebo i větších doslova otřásaly celou planetou. Marchiho tým se domnívá, že by tyto nebeské katastrofy mohly objasnit doposud nevysvětlitelné dočasné nárůsty množství kyslíku v atmosféře, které v tomto období historie pozorujeme v geologickém záznamu.

TIP: Nepředstavitelný náraz: Meteorit na konci křídy zřejmě prorazil zemskou kůru

Na druhou stranu, pro tehdejší život nemusely takové srážky představovat ničivou katastrofu, jakou by jistě představovaly dnes. Eukaryotní organismy tehdy ještě neexistovaly a veškerý život představovaly dávné bakterie a archea, nejspíš doprovázené viry, které žily především v tehdejších oceánech. Tehdy také nemohly existovat složitější ekosystémy, které by dopad planetky zničil. Případné vymírání tak nemuselo být tak dramatické, jako po pádu planetky Chicxulub na konci druhohor.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Schopnost černých děr vysávat materiál z okolí se obvykle přeceňuje.

Vesmír
Zajímavosti

Omamná hlubina | Čína

Na vrcholku hory Tchien-men, tyčící se nad městem Čang-ťia-ťie, stojí buddhistický chrám z 9. století. Jeho návštěva znamenala vždy ohromnou zkoušku odolnosti i odvahy, neboť téměř vertikální vrchol převyšuje okolní krajinu o 1 200 m. Dnes vede nahoru lanovka dlouhá 7,5 km a odvážlivci se pak vydávají na zčásti prosklenou stezku, která skalní stěnu obepíná od roku 2011 a nabízí výhledy budící závrať. (foto: Shutterstock)

Revue

V březnu 1941 totiž 500 commandos kontradmirála Louise Hamiltona přepadlo Němci okupované Lofotské ostrovy. Podařilo se jim získat i část dokumentace k šifrovacímu stroji Enigma.

Válka

V ledem pokrytém Weddellově moři v Antarktidě byla objevena chovná kolonie 60 milionů ryb – unikátní a dříve neznámý ekosystém pokrývá oblast o velikosti Malty.

Věda

Skupina západoasijských cizinců přinášejících dary faraonovi. Jedná se o Kanaánce, nebo o Hyksósy. Muž vedoucí kozorožce núbijského (uprostřed) je patrně hyksós Abiša.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907