Ohromující srážky s obrovskými tělesy zažívala Země mnohem častěji, než jsme si mysleli

19.07.2021 - Stanislav Mihulka

Na Zemi před 3,5 až 2,5 miliardami let dopadaly planetky srovnatelné s Chicxulubem přibližně jednou za 15 milionů let

<p>Mladá Země byla kvůli bombardování meteority pekelným světem. Ukázal to nedávný výzkum amerických vědců.</p>

Mladá Země byla kvůli bombardování meteority pekelným světem. Ukázal to nedávný výzkum amerických vědců.


Reklama

Před 66 miliony let narazilo do Země těleso o průměru 10 až 15 kilometrů. Následná katastrofa vedla k vymření velkých dinosaurů a řady dalších skupin živočichů i rostlin. Meteorit, či spíše planetka tehdy dopadla v oblasti dnešního Yucatánu, poblíž města Chicxulub a vyhloubila ohromný kráter o průměru více než 180 kilometrů. 

Zatímco před 66 miliony let šlo o zcela výjimečnou událost, o tři miliardy let dříve, byly podobné katastrofy vlastně celkem běžné. Tvrdí to alespoň Simone Marchi z amerického institutu Southwest Research Institute. Podle jeho nedávného výzkumu byla dávná Země bombardována planetkami podobných nebo i větších rozměrů podstatně častěji, než jsme si mysleli. Z jejich analýz výskytu sferulí, nepatrných skleněných kuliček, které vznikají při dopadu nebeského tělesa, plyne, že v období před 3,5 až 2,5 miliardami let byla Země zasažena tělesem podobným planetce Chicxulub přibližně jednou za 15 milionů let.

Dávné dopady

Častější dopady těles o velikosti dnešních měst nebo i větších doslova otřásaly celou planetou. Marchiho tým se domnívá, že by tyto nebeské katastrofy mohly objasnit doposud nevysvětlitelné dočasné nárůsty množství kyslíku v atmosféře, které v tomto období historie pozorujeme v geologickém záznamu.

TIP: Nepředstavitelný náraz: Meteorit na konci křídy zřejmě prorazil zemskou kůru

Na druhou stranu, pro tehdejší život nemusely takové srážky představovat ničivou katastrofu, jakou by jistě představovaly dnes. Eukaryotní organismy tehdy ještě neexistovaly a veškerý život představovaly dávné bakterie a archea, nejspíš doprovázené viry, které žily především v tehdejších oceánech. Tehdy také nemohly existovat složitější ekosystémy, které by dopad planetky zničil. Případné vymírání tak nemuselo být tak dramatické, jako po pádu planetky Chicxulub na konci druhohor.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Smrt Julia Caesara, těsně před vznikem císařství

Věda

Záběr výbuchu z 16. července 1945 v Novém Mexiku – nechybělo ale zas tak moc, aby atomovou bombu sestrojilo i nacistické Německo. Ve výřezu první atomová bomba odpálená během testu Trinity. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, Federální vláda Spojených států amerických, CC0)

Zajímavosti

Vytrženo z kontextu

The Furniture Lift | Leandro Erlich

Argentinský umělec Leandro Erlich si pro svou neotřelou instalaci zvolil náměstí ve francouzském Nantes. Přímo nad jeho střed do výšky zhruba deseti metrů umístil kus rohové budovy, k jejímuž oknu vede nábytkový výtah. Erlich si zakládá na realističnosti svých projektů, a výsek stavby se proto jeví velmi uvěřitelně: Nechybějí ani takové detaily jako cihly ve stěnách či prostory pod podlahou. Kus konstrukce vyrobený z ultralehkých materiálů přitom nedrží ve vzduchu žádná pomocná lana – jeho jedinou oporu představuje právě žebřík. (foto: Profimedia)

Revue

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen do veliké vzdálenosti detekovat radioteleskop FAST.

Vesmír

Plamének plotní běžně kvete od června do září, často se však s jeho květy potěšíme i v říjnu a výjimečně dokonce i počátkem listopadu. Plamének dokáže dokonale skrýt dřeviny i ploty, po nichž se pne.

Příroda

Portrét Perchty z Rožmberka, detail obrazu z 19. století, který se nachází na hradě Rožmberk.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907