Tajemství sladkého zlata: Proč se med nikdy nezkazí?

19.07.2018 - Kateřina Helán Vašků

<p>Archeologové často nacházejí dokonale zachovalý a stále jedlý med starý tisíce let například v egyptských hrobkách.</p>

Archeologové často nacházejí dokonale zachovalý a stále jedlý med starý tisíce let například v egyptských hrobkách.


Reklama

Tajemství dlouhověkosti medu tkví především v jeho chemickém složení. Obsažené cukry jsou hygroskopické, což znamená, že absorbují vzdušnou vlhkost. Pokud se však nový med před skladováním dobře utěsní, vlhkost se vstřebávat nemůže a výrobek vydrží v nezměněné podobě prakticky navždy. Přírodní produkt má navíc pH okolo 3–4,5 a taková kyselina zlikviduje vše, co by v jiných látkách mohlo přežít.

TIP: Jak se rodí med: Tajemství sladké pochoutky

Další složku dodávají do zázračného mixu včely: V jejich žaludku se nachází enzym glukózooxidáza a v nasbíraném nektaru z květů, který hmyz ukládá do plástů, díky němu vznikají dva vedlejší produkty – kyselina glukonová a peroxid vodíku. Druhá zmíněná látka pak rovněž slouží coby ochrana proti potenciálním škodlivým organismům.

Lidé znají podivuhodné vlastnosti zlatavého produktu již dlouho. Archeologové často nacházejí dokonale zachovalý a stále jedlý med starý tisíce let například v egyptských hrobkách. Nejstarší sladká pochutina se ovšem našla ve šlechtické hrobce nedaleko gruzínské metropole Tbilisi a pyšnila se stářím přibližně 5 500 let.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velká část záběrů pochází ze záznamů námořních stíhacích letounů F-18 Hornet / Super Hornet. A jak tajemné stroje vypadají? Podle záběrů mají plochý, talířovitý tvar.

Zajímavosti

Postava za štítem s technologií Quantum Stealth zmizí jako mávnutím kouzelného proutku.

Věda
Zajímavosti
Vesmír

Útočných děl StuG III vzniklo více než 9 250 či dokonce možná přes 10 000 kusů

 

Válka

Rezistentních infekcí nebezpečně rychle přibývá.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907