Tajemství sladkého zlata: Proč se med nikdy nezkazí?

19.07.2018 - Kateřina Helán Vašků

<p>Archeologové často nacházejí dokonale zachovalý a stále jedlý med starý tisíce let například v egyptských hrobkách.</p>

Archeologové často nacházejí dokonale zachovalý a stále jedlý med starý tisíce let například v egyptských hrobkách.


Reklama

Tajemství dlouhověkosti medu tkví především v jeho chemickém složení. Obsažené cukry jsou hygroskopické, což znamená, že absorbují vzdušnou vlhkost. Pokud se však nový med před skladováním dobře utěsní, vlhkost se vstřebávat nemůže a výrobek vydrží v nezměněné podobě prakticky navždy. Přírodní produkt má navíc pH okolo 3–4,5 a taková kyselina zlikviduje vše, co by v jiných látkách mohlo přežít.

TIP: Jak se rodí med: Tajemství sladké pochoutky

Další složku dodávají do zázračného mixu včely: V jejich žaludku se nachází enzym glukózooxidáza a v nasbíraném nektaru z květů, který hmyz ukládá do plástů, díky němu vznikají dva vedlejší produkty – kyselina glukonová a peroxid vodíku. Druhá zmíněná látka pak rovněž slouží coby ochrana proti potenciálním škodlivým organismům.

Lidé znají podivuhodné vlastnosti zlatavého produktu již dlouho. Archeologové často nacházejí dokonale zachovalý a stále jedlý med starý tisíce let například v egyptských hrobkách. Nejstarší sladká pochutina se ovšem našla ve šlechtické hrobce nedaleko gruzínské metropole Tbilisi a pyšnila se stářím přibližně 5 500 let.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907