Technologie zrozené z války: Radar, mikrovlnná trouba, nylonky i žvýkačka

05.05.2018 - Kateřina Helán Vašků

<h3>Od auta po žvýkačku</h3><p>Když Japonci ovládli značnou část jihovýchodní a východní Asie a Tichomoří, získali mimo jiné kontrolu nad kaučukem – strategickou surovinou pro výrobu pneumatik. Americká vláda musela nedostatkové zboží okamžitě nahradit. Spustila proto tajný výzkumný program, jehož výsledkem se stal syntetický kaučuk GRS neboli Government Rubber Styrene. Už dřív jej sice vyráběli Němci i Sověti, nicméně právě nová americká technologie jej podstatně zlevnila a umožnila jeho rozšíření: Na konci války dosáhla produkce dvojnásobku globální výroby přírodního kaučuku. <strong>Později našel GRS široké využití například u pneumatik, těsnicích prostředků, fotbalových míčů, ale i u tehdejší novinky – žvýkačky</strong>.</p>

Od auta po žvýkačku

Když Japonci ovládli značnou část jihovýchodní a východní Asie a Tichomoří, získali mimo jiné kontrolu nad kaučukem – strategickou surovinou pro výrobu pneumatik. Americká vláda musela nedostatkové zboží okamžitě nahradit. Spustila proto tajný výzkumný program, jehož výsledkem se stal syntetický kaučuk GRS neboli Government Rubber Styrene. Už dřív jej sice vyráběli Němci i Sověti, nicméně právě nová americká technologie jej podstatně zlevnila a umožnila jeho rozšíření: Na konci války dosáhla produkce dvojnásobku globální výroby přírodního kaučuku. Později našel GRS široké využití například u pneumatik, těsnicích prostředků, fotbalových míčů, ale i u tehdejší novinky – žvýkačky.

<h3>Včasné varování</h3><p>Radar – z anglického „Radio Detection and Ranging“ neboli „rádiové rozpoznávání a zaměřování“ – spatřil světlo světa roku 1935. Jeho vynálezce, britský inženýr <strong>Robert Watson-Watt</strong>, jej poprvé otestoval 26. února nedaleko městečka Daventry. Ukázalo se, že <strong>přístroj využívající k vyhledávání cílů elektromagnetické záření zvládne úspěšně lokalizovat blížící se letadlo</strong>, což z něj potenciálně dělalo nenahraditelného pomocníka armády. Watson-Watt vynález dál zdokonaloval a začátkem druhé světové války už mělo Spojené království funkční systém včasného radarového varování. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že bitvu o Británii rozhodla právě tato výhoda ostrovní země.</p>

Včasné varování

Radar – z anglického „Radio Detection and Ranging“ neboli „rádiové rozpoznávání a zaměřování“ – spatřil světlo světa roku 1935. Jeho vynálezce, britský inženýr Robert Watson-Watt, jej poprvé otestoval 26. února nedaleko městečka Daventry. Ukázalo se, že přístroj využívající k vyhledávání cílů elektromagnetické záření zvládne úspěšně lokalizovat blížící se letadlo, což z něj potenciálně dělalo nenahraditelného pomocníka armády. Watson-Watt vynález dál zdokonaloval a začátkem druhé světové války už mělo Spojené království funkční systém včasného radarového varování. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že bitvu o Británii rozhodla právě tato výhoda ostrovní země.

<h3>Díky čokoládě</h3><p>Roku 1945 si americký fyzik a vynálezce <strong>Percy Spencer</strong> povšiml, že se mu při testování magnetronu – zvláštní elektronky sloužící coby generátor mikrovlnného záření – roztavila v kapse čokoláda. Už o dva roky později představila firma Raytheon první komerční mikrovlnnou troubu: B<strong>yla 2 m vysoká, vážila asi 400 kg a stála astronomických tři tisíce dolarů</strong> (v přepočtu na dnešní ceny 680 000 Kč).</p>

Díky čokoládě

Roku 1945 si americký fyzik a vynálezce Percy Spencer povšiml, že se mu při testování magnetronu – zvláštní elektronky sloužící coby generátor mikrovlnného záření – roztavila v kapse čokoláda. Už o dva roky později představila firma Raytheon první komerční mikrovlnnou troubu: Byla 2 m vysoká, vážila asi 400 kg a stála astronomických tři tisíce dolarů (v přepočtu na dnešní ceny 680 000 Kč).

<h3>Móda z válečného pole</h3><p>Již v meziválečné éře se z přirozeného hedvábí stalo nedostatkové zboží. Laboratoře americké chemičky DuPont tak roku 1935 přišly se zcela novým produktem – polymerovým vláknem, později známým jako nylon. <strong>Už v roce 1941 ho armáda USA využívala pro výrobu padáků, stanů a lan; následně sehrálo umělé hedvábí hlavní roli v produkci dámských punčoch, tzv. nylonek</strong>.</p>

Móda z válečného pole

Již v meziválečné éře se z přirozeného hedvábí stalo nedostatkové zboží. Laboratoře americké chemičky DuPont tak roku 1935 přišly se zcela novým produktem – polymerovým vláknem, později známým jako nylon. Už v roce 1941 ho armáda USA využívala pro výrobu padáků, stanů a lan; následně sehrálo umělé hedvábí hlavní roli v produkci dámských punčoch, tzv. nylonek.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikipedie, periodpaper.com



Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Přestože USA vstoupily do války na jaře 1917, o rok později se jich ve Francii ještě nenacházelo mnoho

Válka

Rajský plyn byl populární už v 19. století

Věda

Rádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.

Vesmír
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907