Reklama


Technologie zrozené z války: Radar, mikrovlnná trouba, nylonky i žvýkačka

05.05.2018 - Kateřina Helán Vašků

<h3>Od auta po žvýkačku</h3><p>Když Japonci ovládli značnou část jihovýchodní a východní Asie a Tichomoří, získali mimo jiné kontrolu nad kaučukem – strategickou surovinou pro výrobu pneumatik. Americká vláda musela nedostatkové zboží okamžitě nahradit. Spustila proto tajný výzkumný program, jehož výsledkem se stal syntetický kaučuk GRS neboli Government Rubber Styrene. Už dřív jej sice vyráběli Němci i Sověti, nicméně právě nová americká technologie jej podstatně zlevnila a umožnila jeho rozšíření: Na konci války dosáhla produkce dvojnásobku globální výroby přírodního kaučuku. <strong>Později našel GRS široké využití například u pneumatik, těsnicích prostředků, fotbalových míčů, ale i u tehdejší novinky – žvýkačky</strong>.</p>

Od auta po žvýkačku

Když Japonci ovládli značnou část jihovýchodní a východní Asie a Tichomoří, získali mimo jiné kontrolu nad kaučukem – strategickou surovinou pro výrobu pneumatik. Americká vláda musela nedostatkové zboží okamžitě nahradit. Spustila proto tajný výzkumný program, jehož výsledkem se stal syntetický kaučuk GRS neboli Government Rubber Styrene. Už dřív jej sice vyráběli Němci i Sověti, nicméně právě nová americká technologie jej podstatně zlevnila a umožnila jeho rozšíření: Na konci války dosáhla produkce dvojnásobku globální výroby přírodního kaučuku. Později našel GRS široké využití například u pneumatik, těsnicích prostředků, fotbalových míčů, ale i u tehdejší novinky – žvýkačky.

<h3>Včasné varování</h3><p>Radar – z anglického „Radio Detection and Ranging“ neboli „rádiové rozpoznávání a zaměřování“ – spatřil světlo světa roku 1935. Jeho vynálezce, britský inženýr <strong>Robert Watson-Watt</strong>, jej poprvé otestoval 26. února nedaleko městečka Daventry. Ukázalo se, že <strong>přístroj využívající k vyhledávání cílů elektromagnetické záření zvládne úspěšně lokalizovat blížící se letadlo</strong>, což z něj potenciálně dělalo nenahraditelného pomocníka armády. Watson-Watt vynález dál zdokonaloval a začátkem druhé světové války už mělo Spojené království funkční systém včasného radarového varování. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že bitvu o Británii rozhodla právě tato výhoda ostrovní země.</p>

Včasné varování

Radar – z anglického „Radio Detection and Ranging“ neboli „rádiové rozpoznávání a zaměřování“ – spatřil světlo světa roku 1935. Jeho vynálezce, britský inženýr Robert Watson-Watt, jej poprvé otestoval 26. února nedaleko městečka Daventry. Ukázalo se, že přístroj využívající k vyhledávání cílů elektromagnetické záření zvládne úspěšně lokalizovat blížící se letadlo, což z něj potenciálně dělalo nenahraditelného pomocníka armády. Watson-Watt vynález dál zdokonaloval a začátkem druhé světové války už mělo Spojené království funkční systém včasného radarového varování. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že bitvu o Británii rozhodla právě tato výhoda ostrovní země.

<h3>Díky čokoládě</h3><p>Roku 1945 si americký fyzik a vynálezce <strong>Percy Spencer</strong> povšiml, že se mu při testování magnetronu – zvláštní elektronky sloužící coby generátor mikrovlnného záření – roztavila v kapse čokoláda. Už o dva roky později představila firma Raytheon první komerční mikrovlnnou troubu: B<strong>yla 2 m vysoká, vážila asi 400 kg a stála astronomických tři tisíce dolarů</strong> (v přepočtu na dnešní ceny 680 000 Kč).</p>

Díky čokoládě

Roku 1945 si americký fyzik a vynálezce Percy Spencer povšiml, že se mu při testování magnetronu – zvláštní elektronky sloužící coby generátor mikrovlnného záření – roztavila v kapse čokoláda. Už o dva roky později představila firma Raytheon první komerční mikrovlnnou troubu: Byla 2 m vysoká, vážila asi 400 kg a stála astronomických tři tisíce dolarů (v přepočtu na dnešní ceny 680 000 Kč).

<h3>Móda z válečného pole</h3><p>Již v meziválečné éře se z přirozeného hedvábí stalo nedostatkové zboží. Laboratoře americké chemičky DuPont tak roku 1935 přišly se zcela novým produktem – polymerovým vláknem, později známým jako nylon. <strong>Už v roce 1941 ho armáda USA využívala pro výrobu padáků, stanů a lan; následně sehrálo umělé hedvábí hlavní roli v produkci dámských punčoch, tzv. nylonek</strong>.</p>

Móda z válečného pole

Již v meziválečné éře se z přirozeného hedvábí stalo nedostatkové zboží. Laboratoře americké chemičky DuPont tak roku 1935 přišly se zcela novým produktem – polymerovým vláknem, později známým jako nylon. Už v roce 1941 ho armáda USA využívala pro výrobu padáků, stanů a lan; následně sehrálo umělé hedvábí hlavní roli v produkci dámských punčoch, tzv. nylonek.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Airlander 10 si získal pozornost celého světa svými úspěchy i nehodami.

Věda

Gruzínští vinaři se chystají vytipovat vhodné odrůdy vína, které se nejlépe vypořádají s drsnými podmínkami na povrchu Marsu.

Vesmír
Historie

Španělský důchodce si na své zahradě postavil UFO v přepočtu za 2,6 milionu korun – letět by mělo na fiktivní planetu.

Revue

Nahoře tkáň nádoru před léčbou, dole po léčbě. Nádorové buňky zeleně, tukové buňky červeně a nádorové buňky proměněné na tuk tmavě žluté.

Věda

Podobné útoky kavalerie na západní frontě se odehrávaly pouze v prvních týdnech války

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907