Reklama


Technologie zrozené z války: Radar, mikrovlnná trouba, nylonky i žvýkačka

05.05.2018 - Kateřina Helán Vašků

<h3>Od auta po žvýkačku</h3><p>Když Japonci ovládli značnou část jihovýchodní a východní Asie a Tichomoří, získali mimo jiné kontrolu nad kaučukem – strategickou surovinou pro výrobu pneumatik. Americká vláda musela nedostatkové zboží okamžitě nahradit. Spustila proto tajný výzkumný program, jehož výsledkem se stal syntetický kaučuk GRS neboli Government Rubber Styrene. Už dřív jej sice vyráběli Němci i Sověti, nicméně právě nová americká technologie jej podstatně zlevnila a umožnila jeho rozšíření: Na konci války dosáhla produkce dvojnásobku globální výroby přírodního kaučuku. <strong>Později našel GRS široké využití například u pneumatik, těsnicích prostředků, fotbalových míčů, ale i u tehdejší novinky – žvýkačky</strong>.</p>

Od auta po žvýkačku

Když Japonci ovládli značnou část jihovýchodní a východní Asie a Tichomoří, získali mimo jiné kontrolu nad kaučukem – strategickou surovinou pro výrobu pneumatik. Americká vláda musela nedostatkové zboží okamžitě nahradit. Spustila proto tajný výzkumný program, jehož výsledkem se stal syntetický kaučuk GRS neboli Government Rubber Styrene. Už dřív jej sice vyráběli Němci i Sověti, nicméně právě nová americká technologie jej podstatně zlevnila a umožnila jeho rozšíření: Na konci války dosáhla produkce dvojnásobku globální výroby přírodního kaučuku. Později našel GRS široké využití například u pneumatik, těsnicích prostředků, fotbalových míčů, ale i u tehdejší novinky – žvýkačky.

<h3>Včasné varování</h3><p>Radar – z anglického „Radio Detection and Ranging“ neboli „rádiové rozpoznávání a zaměřování“ – spatřil světlo světa roku 1935. Jeho vynálezce, britský inženýr <strong>Robert Watson-Watt</strong>, jej poprvé otestoval 26. února nedaleko městečka Daventry. Ukázalo se, že <strong>přístroj využívající k vyhledávání cílů elektromagnetické záření zvládne úspěšně lokalizovat blížící se letadlo</strong>, což z něj potenciálně dělalo nenahraditelného pomocníka armády. Watson-Watt vynález dál zdokonaloval a začátkem druhé světové války už mělo Spojené království funkční systém včasného radarového varování. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že bitvu o Británii rozhodla právě tato výhoda ostrovní země.</p>

Včasné varování

Radar – z anglického „Radio Detection and Ranging“ neboli „rádiové rozpoznávání a zaměřování“ – spatřil světlo světa roku 1935. Jeho vynálezce, britský inženýr Robert Watson-Watt, jej poprvé otestoval 26. února nedaleko městečka Daventry. Ukázalo se, že přístroj využívající k vyhledávání cílů elektromagnetické záření zvládne úspěšně lokalizovat blížící se letadlo, což z něj potenciálně dělalo nenahraditelného pomocníka armády. Watson-Watt vynález dál zdokonaloval a začátkem druhé světové války už mělo Spojené království funkční systém včasného radarového varování. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že bitvu o Británii rozhodla právě tato výhoda ostrovní země.

<h3>Díky čokoládě</h3><p>Roku 1945 si americký fyzik a vynálezce <strong>Percy Spencer</strong> povšiml, že se mu při testování magnetronu – zvláštní elektronky sloužící coby generátor mikrovlnného záření – roztavila v kapse čokoláda. Už o dva roky později představila firma Raytheon první komerční mikrovlnnou troubu: B<strong>yla 2 m vysoká, vážila asi 400 kg a stála astronomických tři tisíce dolarů</strong> (v přepočtu na dnešní ceny 680 000 Kč).</p>

Díky čokoládě

Roku 1945 si americký fyzik a vynálezce Percy Spencer povšiml, že se mu při testování magnetronu – zvláštní elektronky sloužící coby generátor mikrovlnného záření – roztavila v kapse čokoláda. Už o dva roky později představila firma Raytheon první komerční mikrovlnnou troubu: Byla 2 m vysoká, vážila asi 400 kg a stála astronomických tři tisíce dolarů (v přepočtu na dnešní ceny 680 000 Kč).

<h3>Móda z válečného pole</h3><p>Již v meziválečné éře se z přirozeného hedvábí stalo nedostatkové zboží. Laboratoře americké chemičky DuPont tak roku 1935 přišly se zcela novým produktem – polymerovým vláknem, později známým jako nylon. <strong>Už v roce 1941 ho armáda USA využívala pro výrobu padáků, stanů a lan; následně sehrálo umělé hedvábí hlavní roli v produkci dámských punčoch, tzv. nylonek</strong>.</p>

Móda z válečného pole

Již v meziválečné éře se z přirozeného hedvábí stalo nedostatkové zboží. Laboratoře americké chemičky DuPont tak roku 1935 přišly se zcela novým produktem – polymerovým vláknem, později známým jako nylon. Už v roce 1941 ho armáda USA využívala pro výrobu padáků, stanů a lan; následně sehrálo umělé hedvábí hlavní roli v produkci dámských punčoch, tzv. nylonek.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Je libo býčí penis?

„O tom, zda považujeme konkrétní jídlo za pochoutku, nebo za nepoživatelnou nechutnost nerozhoduje jeho chuť, ale kulturní prostředí, z něhož pocházíme“, říká Dr. Samuel West – zakladatel muzea nejnechutnějších jídel ze švédského Malmö.

Revue

Kočičí mumie v egyptské Sakkáře

Věda

Inzeráty zprvu většinou psali muži, pro ženu by podobná praxe byla dehonestující

Historie

Dohromady už letos v Kalifornii shořelo území o rozloze větší, než mají Belgie a Lucembursko dohromady.

Zajímavosti

Zdálky jsem na skalnatém pahorku zahlédl dva mladé kozorožce při hledání potravy. Vydal jsem se za nimi a obcházel kopeček po vrstevnici pořád dokola. Po kozorožcích ani vidu ani slechu. Konečně mě napadlo podívat se taky vzhůru a zjistil jsem, že kozorožec chodil celou dobu po vrstevnici asi tři metry nade mnou a zřejmě se královsky bavil

Příroda

Potulná planeta ve vesmíru

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907