Snídaně jako nejdůležitější jídlo dne? Načasování jídla možná hraje větší roli, než jsme si mysleli

Co kdyby klíč ke zdravějšímu metabolismu neležel v tom, co jíte, ale také kdy to jíte? Nový výzkum naznačuje, že ideální snídaně by měla být nejen vydatná, ale také bohatá na vlákninu nebo bílkoviny. A co je ještě důležitější: měla by tvořit největší jídlo dne.

Studie publikovaná v odborném časopise British Journal of Nutrition sledovala skupinu 19 lidí, kteří po dobu několika týdnů jedli podle přesně stanoveného režimu. Všichni účastníci měli společné to, že většinu denních kalorií přijímali ráno a večer jedli jen lehce – tedy přesný opak běžného stravování v západních zemích.

Výsledky ukázaly, že jak strava bohatá na bílkoviny, tak i ta s vysokým obsahem vlákniny přinášejí zdravotní benefity. Každá však trochu jiným způsobem.

Jídlo podle biologických hodin

Za těmito výsledky stojí koncept zvaný chronovýživa – věda o tom, jak načasování jídel ovlivňuje naše zdraví. Lidské tělo totiž funguje podle cirkadiánního rytmu, tedy vnitřních biologických hodin, které řídí spánek, hormony i metabolismus.

Ráno je organismus nastavený na příjem a zpracování energie. Schopnost regulovat hladinu cukru v krvi je v této části dne nejvyšší. Naopak večer tělo zpomaluje – stoupá hladina hormonu melatoninu, který připravuje organismus na spánek. Ten zároveň omezuje produkci inzulinu a zhoršuje schopnost buněk vstřebávat glukózu. Stejné jídlo snědené ráno a večer tak může mít zcela odlišný dopad na vaše zdraví. 

Studie opakovaně ukazují, že lidé, kteří jedí nejvíce kalorií ráno a méně večer, hubnou efektivněji, mají lepší hladinu cukru v krvi i nižší riziko metabolických onemocnění.

Bílkoviny vs. vláknina

Zajímavou otázkou ale zůstává: co by měla ideální snídaně obsahovat? V experimentu byli účastníci vystaveni dvěma typům diet. Jedna byla bohatá na bílkoviny (například vejce, maso či mléčné výrobky), druhá na vlákninu (celozrnné produkty, luštěniny, ovoce a zelenina). Obě diety měly podobné rozložení kalorií během dne – nejvíce ráno, nejméně večer.

Výsledky ukázaly jasný rozdíl: bílkoviny vedly k vyššímu pocitu sytosti. Lidé měli menší hlad a méně chutí během dne. Vláknina vedla k většímu úbytku hmotnosti a výrazně zlepšila složení střevního mikrobiomu.

Účastníci na vlákninové dietě zhubli více než ti na dietě bohaté na bílkoviny. Navíc se u nich zvýšila rozmanitost střevních bakterií – faktor, který je spojován s lepším metabolismem, nižší rizikem vzniku zánětu, a dokonce i ochranou před některými nemocemi.

V čem tkví kouzlo vlákniny?

Vláknina funguje v těle trochu jinak než bílkoviny. Nejenže podporuje trávení, ale také „krmí“ prospěšné bakterie ve střevech. Ty pak produkují látky (například mastné kyseliny s krátkým řetězcem), které mají protizánětlivé účinky, podporují zdraví srdce a mohou chránit před rakovinou tlustého střeva.

Moderní strava však často obsahuje vlákniny málo – většina lidí nedosahuje doporučeného denního příjmu kolem 30 gramů. Právě snídaně přitom nabízí ideální příležitost, jak tento deficit dohnat.