Téměř nesmrtelný Fidel: Kdo se pokoušel zlikvidovat kubánského diktátora?

22.02.2022 - Radomír Dohnal

Fidel Castro přežil za dobu své vlády na Kubě přes šest stovek pokusů o atentát. Kdo mu nejvíce usiloval o život a jakými nejkurióznějšími metodami se ho protivníci pokoušeli odstranit?

<p>l Comandante Fidel Castro – pro Bílý dům představoval vládce Havany úhlavního nepřítele. CIA údajně jen v letech 1959–1963 provedla neuvěřitelných 638 pokusů o atentát.</p>

l Comandante Fidel Castro – pro Bílý dům představoval vládce Havany úhlavního nepřítele. CIA údajně jen v letech 1959–1963 provedla neuvěřitelných 638 pokusů o atentát.


Reklama

Pokud jde o sympatie široké veřejnosti, Fidel Alejandro Castro Ruz, známý jako Fidel Castro, nestál příliš vysoko. Roku 1959 svrhl vedoucí postavu už tak dost nedemokratické a armádou řízené vlády Fulgencia Batistu a přebudoval Kubu z trochu divočejšího tropického ráje na opravdovou džungli se socialistickým skanzenem. Kubánský prezident, premiér, revolucionář a první tajemník v jedné osobě se stal symbolem rudé diktatury, o které si můžeme v podmínkách střední Evropy naštěstí jen nechat zdát. Svou politikou cenzury, ignorací lidských práv, kriminály pro politické vězně a všudypřítomnou tajnou policií si prostě moc kamarádů nenadělal. S diktátory je navíc jeden problém: je těžké je sesadit nenásilnou cestou. A proto číhalo na Castra nebezpečí prakticky za každým rohem. Údajně měl přežít až 638 atentátů!

Celý telefonní seznam!

„Kdyby se někdy pořádala olympiáda v přežívání atentátů, hned si běžím pro zlato,“ nechal se svého času slyšet mocný kubánský El Comandante Fidel. Správný diktátor potřebuje podpořit svůj obraz nezničitelnosti, ale jak říká bývalý vedoucí kubánské tajné služby Fabian Escalante: „Číslo 638 je skutečné a zdaleka asi ne definitivní.“ Zahrnuje totiž jen útoky naplánované a zmařené a ne ty, které se „zasekly“ někde v přípravných fázích. Kdo tedy chtěl zabít Fidela Castra?

V různých etapách novodobé kubánské historie byly ve hře různé zájmové frakce. Fidel naštval americké mafiánské rodiny tím, že znárodněním zničil jejich vizi obřího ostrovního kasina. Stálo je to miliardy a to se neodpouští. Na kuří oko šlápl i podporovatelům vojenské junty generála Batisty. Pak jsou tu desetitisíce emigrantů, kteří chtěli vidět svou Kubu svobodnou. Političtí vězni a odpůrci režimu také nepřáli Castrovi nic hezkého a nevlídně na něj koukali i prezidenti z Venezuely, Granady, Puerto Rica, Nikaraguy a Chile, které se sám pokusil v rámci šíření revoluce odstranit. Od té doby, kdy ohlásil odklon od moskevské linie komunismu, mu šla po krku i KGB. Zdaleka nejvíc po něm ale pásla americká tajná služba CIA.

Na mušce je prezident

Podle Escalanteho se americká administrativa prezidenta Eisenhowera pokusila Castra zabít osmatřicetkrát. Za Kennedyho prý zosnovala CIA čtyřicet dva pokusů, za prezidenta Johnsona přibylo dvaasedmdesát, za Nixona sto osmdesát čtyři, za Cartera šedesát čtyři, za Reagana sto devadesát sedm, za George W. Bushe staršího šestnáct a za Clintona měli na Castra políčit celkem jednadvacetkrát.

„Žádné aktivity nebo operace nebyly v tomto ohledu nikdy podniknuty žádným členem našeho personálu,“ dušoval se ještě v roce 1972 Richard Helms, ředitel CIA. O tři roky později už ale před Senátem přiznal, že v jeho pravomocích je o aktivitách jím spravované tajné služby nehovořit pravdu a lhát. Ani po tomto doznání nic nebránilo agentům a špionům přes prostředníky financovat a vyzbrojovat atentátníky z druhé ruky, kteří si měli zkusit na Fidela Castra vystřelit. Stal se z toho vlastně takový sport. Usilování o život kubánského prezidenta bylo součástí široce pojatého plánu na svržení socialistického režimu před branami kapitalistického západního bloku. 

CIA: vždy o krok pozadu

Spektrum nápadů na odstranění „Muže s doutníkem“ bylo v rámci utajené operace Mongoose neskutečně pestré. Kromě klasických ataků palnými zbraněmi zahrnovalo i dost neortodoxní metody. Ale i tady platilo, že operativci z CIA přicházeli se svými rádoby originálními nápady s křížkem po funuse.

Najmout osamělého ma­fiánského střelce šlo možná ještě v roce 1960, kdy se diktátor rád sám procházel ulicemi, ale o deset let později už přes kordon 15 000 mužů Castrovy ochranky Dirección General de Inteligencia neproklouzla ani myš. Posílat mu otrávené doutníky? Fidel od roku 1987 nekouřil. A číhat na něj pod vodou? Od devadesátých let, kdy se zranil o mořského ježka, se už ani nepotápěl. A vyhodit jeho vůz do vzduchu? S dvaceti vilami po celém ostrově, tucty dvojníků a vozovým parkem čítajícím na osm stovek vozů? Nemožné …

Ať už byl obraz demokracie na Kubě jakkoliv narušený, lidé si na svého vůdce zvykli natolik, že o jeho nezranitelnosti se vykládaly i vtipy. Prý jednou dostal darem jako zvířecího mazlíčka galapágskou želvu, která se dožívá sta let. Fidel Castro ji ale odmítl se slovy: „To je ten problém s domácími mazlíčky, staráte se o ně, máte je rádi, ale nakonec umřou dřív než vy …“

Fantastické scénáře, neskutečné hračky 

El Comandante si uměl dopřát při úporném budování socialismu chvilku klidu. Nejraději pak relaxoval při potápění v kubánských zálivech. CIA se toho pochopitelně chytila: vyrobila tak nádhernou mořskou lasturu, že ji na dně v místě, kde se měl potápět, nemohl přehlédnout. Stačilo se jí však jen dotknout a následovat měl ohromný výbuch připojené podmořské miny!

U podvodních radovánek ještě chvilku zůstaňme. Když měl Castro tolik rád potápění, proč ho nepotěšit praktickým dárkem: novou kombinézou s potápěčskou výstrojí. A jako malý bonus bude neopren napuštěn smrtícími bakteriemi sněti slezinné! Srdečný a upřímně míněný dar mu uprostřed Karibské krize má předat advokát James B. Donovan, který má vyjednávat o propuštění zajatců ze Zátoky sviní. Je mu to ale natolik trapné, že raději za své peníze zakoupí obyčejný potápěčský oděv bez bakterií …

Za vším hledej ženu! Fenomenální milovník měl dojet na svou bývalou milenku Maritu Lorenz. Ta do jeho těsné blízkosti propašovala pilulky se smrtícím jedem a plánovala mu otrávit večeři. Pilulky propašovala zanořené v krému na obličej. Jenže se v něm rozpustily! Castro o jejím nasazení už asi nějakou dobu věděl, a tak ochotně nabídl Lorenzové svou vlastní pistoli. „Nemohla jsem, prostě nemohla,“ řekla později.

Co luxusní kuličkové pero, které je vybaveno mikrohrotem napuštěným smrtícím jedem? Stačí se jen dotknout a pak už je smrt otázkou několika vteřin. Zbraň, která jako by vypadla z itineráře „deštníkové“ bulharské tajné služby, se ale také neujala. Představte si, jak snadné by s ní bylo odstranit některé sběratele psacích pomůcek z řad našich prezidentů. Fidel Castro ale nemá ve zvyku používat věci, které mu přijdou balíčkem z Floridy.

Nápad, který připomíná spíš Hollywood než práci CIA, zahrnoval i doutník s vložkou z brizantní třaskaviny. Stačí si jen potáhnout a … kouření zabíjí. Výbušných doutníků vyexpedovala americká tajná služba mezi lety 1960 až 1967 na Kubu desítky kusů. Svůj cíl ale nenašly. Zvláště znechucen byl diktátor poté, co zjistil, že dvě třetiny produkce jeho oblíbené značky doutníků odkupuje přes prostředníky právě americká tajná služba. „Takhle ničit dobré doutníky …“

TIP: El Comandante Castro: Partyzán, nezvladatelný revolucionář i krutý diktátor

O nebezpečnosti kouření svědčí i další pokusy o atentát: ty zahrnovaly cigarety a doutníky inkubované botulinovými sporami. Nechyběl ani antrax a další mikrobiální pochout­ky. Nezůstalo ale jen u kuřiva. Namo­řen viry byl i kapesník, řemínek od hodinek, kožené boty, památeční pečetní prsten či toaletní papír… 

Definitivní konec El Comandanteho byl ve světle jeho dramatického života vlastně až neuvěřitelně fádní – 25. listopadu 2016 zemřel ve věku 90 let přirozenou smrtí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907