Úspěšná sklizeň v Antarktidě je příslibem pro zemědělství na Měsíci

14.05.2021 - Stanislav Mihulka

V antarktickém skleníku roste zelenina již čtvrtým rokem. Podobný skleník by mohl kolem roku 2030 letět na Měsíc

<p>Ve skleníku EDEN ISS se zelenina pěstuje bez půdy. Přesto podle vědců chutná skvěle.</p>

Ve skleníku EDEN ISS se zelenina pěstuje bez půdy. Přesto podle vědců chutná skvěle.


Reklama

Astrobiologové a budoucí kolonisté cizích světů pozorně sledují, jak si vede sofistikovaný skleník EDEN ISS v Antarktidě. Provozuje ho tam německé centrum výzkumu kosmických technologií German Aerospace Centre (DLR) ve spolupráci v NASA. Cílem tohoto projektu je testování technologií vesmírného zemědělství, které by měly časem zajišťovat potraviny pro obyvatele Měsíce a Marsu.

Skleník EDEN ISS funguje v Antarktidě již čtvrtým rokem. Je součástí výzkumné stanice Neumayer Station III, na které sídlí němečtí odborníci. Jedním z 10 členů posádky stanice během současné 14 měsíční mise je botanička NASA Jess Bunchek. Jejím úkolem je každý den kontrolovat, zda je skleník EDEN ISS a jeho plodiny v pořádku.

Zelenina v mrazivé pekle

Práce Bunchekové je náročnější, než by se na první pohled zdálo. Skleník je sice vzdálený jen 400 metrů od hlavní části základny, ale v Antarktidě panují takové podmínky, že i to dá člověku zabrat. Buncheková se musí vypořádat s mrazem mínus 50 °C, vichry blízkými síle hurikánu a sněhovými bouřemi. Prý se to ale vyplatí. Čerstvá zelenina je podle ní k nezaplacení a oddech mezi živými rostlinami jakbysmet.

TIP: Nový experiment NASA slibuje čerstvé plodiny ve vesmíru

Rostliny ve skleníku EDED ISS rostou bez půdy, jejich zavlažování a hnojení je plně autonomní. Úspěšné sklizně jsou nadějí pro budoucí zemědělce na Měsíci i na Marsu. V roce 2025 by měl na Zemi vyrůst demonstrační lunární skleník a v roce 2030 bude skleník tohoto typu připravený k cestě na Měsíc. Budoucí měsíčňané se mají na co těšit, podle Jess Buncheková je rukola ze skleníku EDEN ISS tou nejlepší, jakou v životě jedla.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Apollo 1: Požár v kabině

kdy: 27. ledna 1967 |  počet obětí: 3 

Mezi zmíněných osmnáct ztracených životů nepočítáme oběti havárie Apolla 1, zničeného během pozemních příprav. Jednalo se o nácvik předstartovních operací, včetně prověrky nouzového opuštění kabiny: 27. ledna 1967 se posádka chystala v lodi usazené na vrcholu Saturnu IB, vztyčeného na rampě. V důsledku závady na kabeláži však ve velitelské kabině vypukl požár a v atmosféře z čistého kyslíku se rychle šířil. Uvnitř uhořeli tři astronauti – Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Pro další lety byly veškeré hořlavé materiály nahrazeny a změnil se systém otevírání vstupního průlezu. (foto: Wikimedia Commons, Kipp Teague 1 + 2, CC0)

Vesmír

Podle majitele Martina pokrývají stěny a strop hospůdky McGuire's Irish Pub bankovky v hodnotě okolo dvou milionů dolarů.

Revue

Sovětská pěchota v útoku. Operace Bagration přinesla Rudé armádě obrovské územní zisky.

Válka

Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.

Historie
Zajímavosti

Na tento jediný neuron se ve skutečnosti napojuje asi 4 tisíce nervových vláken

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907