V grónském ledu jsou olovem vepsána tisíciletí historie Evropy

17.05.2018 - Stanislav Mihulka

Arktický led funguje jako záznam historie prostředí planety. Dá se z něj vyčíst spousta zajímavých věcí

<p>Led vyvrtaný v Grónsku při výzkumu v laboratoři</p>

Led vyvrtaný v Grónsku při výzkumu v laboratoři


Reklama

Led v arktických oblastech je vlastně úžasným datovým médiem, které postupně zapisuje podmínky prostředí, jaké v té době na Zemi panovaly. V ledu totiž zamrzají bublinky vzduchu s tehdejší atmosférou a různými prvky či sloučeninami.

Vědci nedávno přečetli tento záznam ve vyvrtaných ledových jádrech z Grónska a soustředili se na přítomnost olova během posledních 3 tisíc let. Jejich měření byla natolik přesná, že s pomocí olova mohli sledovat načasování dávných válek a období ekonomického rozkvětu.

TIP: Vědci v Antarktidě se provrtali k nejstaršímu ledu: Je starý 2,7 milionu let

Lidé používají olovo již asi 5 tisíc let, jako snadno tavitelný a měkký kov. V Grónsku se ale projevilo především tavení rud olova a stříbra za vysokých teplot. Při něm se do atmosféry dostávají tak nepatrné částečky s olovem, že se mohou dostat s větrem až do Arktidy.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science, PNAS

  • Zdroj fotografií: PNAS

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907