Vánoce u Rožmberků: Jak slavil mocný rod vánoční svátky?

20.12.2021 - Milena Hajná

Podle dávného zvyku se jistě i na dvoře rožmberského velmože držel na Štědrý den půst až do východu první hvězdy, kdy se začalo nosit na stůl. Hlavní vánoční slavnost se však konala 25. prosince na „slavný hod Narození Pána“. Předcházely jí jitřní bohoslužby, kterých se účastnil katolík Vilém i jeho bratr protestant Petr Vok

<p>Pro skutečný požitek z jídla nebyla na vánoční hostině důležitá jen chuť pokrmů, ale i dokonale upravená tabule.</p>

Pro skutečný požitek z jídla nebyla na vánoční hostině důležitá jen chuť pokrmů, ale i dokonale upravená tabule.


Reklama

V roce 1584 během vánočního pobytu na Roudnici si zajel Vilém z Rožmberka vyslechnout jitřní mši do premonstrátského kláštera v Doksanech. Následujícího roku 1585 přihlížel vánočním bohoslužbám u cisterciáků ve Vyšším Brodě. Doba Kristova narození byla také tradičně považována za tak magický a tajemný okamžik, že kronikáři ve svých zápisech nezapomínali upozornit na zvláštní události, přírodní úkazy či změnu počasí, které se toho kterého roku o Vánocích odehrály. 

Boží hod a milé dary

Na božíhodový oběd se strojila slavnostní tabule pro velkou společnost – rodinu, urozené hosty a členy dvora. Podle svého postavení se pak sesedli u stolů přímo v zámeckých komnatách, úřednických místnostech nebo v čelednících. Asi nejvíc lidí hostil Petr Vok v roce 1592, kdy se po smrti bratra Viléma sloučily oba jejich dvory, a ke sváteční tabuli zasedlo na 250 osob. Vladař tehdy stoloval se svou manželkou Kateřinou z Ludanic a vdovou po Vilémovi, pětadvacetiletou Polyxenou z Pernštejna: „25. decembris 1592, dne pátečního, hod vejroční Narození Kristova pan vladař (Petr Vok z Rožmberka) ráčil na Krumlově slaviti, veliký dvůr jmíti, všecku čeládku svú i starého pána za několik neděl i s paní vdovou vychovávati ráčiv, jak dlouho na Krumlově paní Polexina byla.“ 

Politické a diplomatické povinnosti často nedovolily, aby se o Vánocích sešli všichni členové rožmberské rodiny. I když se ale osobně nesetkali, posílali si „štědrého večera“ – dárek, někdy doprovázený dopisem, aby ukázali, že na obdarovaného myslí. V těch časech si urození dávali vzácné potraviny, knihy, umělecká díla, oděvy, oděvní doplňky, vyšívané kapesníčky, látky, ale i lovecké psy, koně a došlo i na medvěda. Třeba v roce 1598 obdržel Petr Vok od prasynovce Jáchyma Oldřicha z Hradce několik obrazů s erotickými dobrodružstvími bohyně Venuše.

Slavnostní tabule

Štědrovečerní večeře a božíhodový oběd se příliš nelišily. Na Štědrý večer se u Rožmberků podávaly ryby. Kromě kapra s různými omáčkami se velké oblibě těšily pečené štiky, pstruzi a raci. Nabízely se i ryby uzené, solené a nadívané, případně zpracované do paštik a rosolů. Stolovníci mohli mít také hovězí, skopové a vepřové. Na tabuli pana vladaře nechyběla kuřata a samozřejmě zvěřina. Sloužící nabízeli také dozlatova vypečené husičky a jako vzácnou delikatesu zpěvné ptáky. Za výjimečnou lahůdku se považovaly pravé medvědí tlapy. Ochucovaly se cibulí, česnekem a vinným octem. Exotický punc jim dávalo drahé zámořské koření, hlavně zázvor, šafrán či hřebíček. Zkrátka nepřišly ani naše bylinky, zejména šalvěj, rozmarýn a jalovec. Každé jídlo vždy doplňoval chléb a žemle.

Sladkosti byly samozřejmostí. Polyxena z Pernštejna měla ve své kuchařské knize poznamenáno hned několik druhů medových perníků. Peklo se také mandlové či zázvorové pečivo a dělaly se sladkosti z cukru i bílků na způsob našich pusinek. Dámy mlsaly sedmikrásky, šípky a pomerančovou kůru kandované v cukru, v oblibě byla také smažená jablka či fíky v medu se zázvorem a skořicí. Ani syrové ovoce nesmělo na slavnostní tabuli chybět, a to hlavně jablka a hrušky, které doplňovaly vlašské ořechy. Bohatí Rožmberkové mohli nabídnout i exotické kousky: pomeranče, citrony, sušené datle a řecké víno, tedy rozinky.

Dokonale upravený stůl

Pro skutečný požitek z jídla nebyla na vánoční hostině důležitá jen chuť pokrmů, ale i dokonale upravená tabule a příjemné prostředí oživené hudbou rožmberských muzikantů či přenosného varhanního pozitivu. Na stole ležel vzácný turecký koberec a teprve na něj se kladl bílý damaškový ubrus. Nad hlavami stolujících byl zavěšen slavnostní sametový baldachýn se zlatými střapci.

Jídlo se podávalo na stříbrných i cínových talířích, mísách z italské majoliky, tabuli zdobily pozlacené slánky a luxusní nádoby z lastur, kokosů, polodrahokamů, pštrosích vajec a rohoviny. Nejvzácnější kusy dal majitel do stupňovitého kredence u stolu, aby se hosté mohli při jídle kochat jejich krásou. Výzdobu doplňovaly speciální cukrářské výrobky v podobě stromů, květin a zvířat.

Na rožmberském dvoře se už používal celý příbor. Do sklonku 16. století jej tvořil jen nůž a lžíce, ale v té době se k nim připojila i dvojzubá vidlička. Příbory v držení aristokratů byly obvykle originální kusy ze stříbra či slonové kosti, krásně zdobené reliéfy postav, květin a rostlin. Měly velmi osobní charakter, takže si mnozí šlechtici přinášeli na hostiny svou vlastní soupravu. 

Pijácká bitva 

Pokrmy nosilo početné služebnictvo. Pážata nejdříve nabídla hostům lahůdky z podnosů, pak je postavila na stůl, aby si stolovníci brali sami. Maso jim porcovali kráječi, kosti se odkládaly na okraj talíře nebo se házely pod stůl psům. Po jídle přistoupil ke každému hostu sluha se džbánem a poléval mu ruce vodou, kterou zachytával do lavaba, umělecky zhotoveného umyvadla. K dispozici byly servíty (ubrousky) na ruce.

TIP: Vánoční tabule za Karla IV.: Jak vypadala středověká štědrovečerní večeře?

Nejen u rožmberských stolů se vždy hodně pilo a Vánoce nebyly výjimkou. Hosté totiž počtem pohárů, jež „porazili“, dokazovali svou mužnost. Pivo i víno se považovaly za dary boží a aristokraté brali pitky jako bitvy s málo vítězi a mnoha poraženými. O dostatek nápojů se během každého stolování starali šenkové, kteří stolovníkům stále dolévali pšeničné či ječné pivo, medovinu i vyhlášené červené a bílé víno z Moravy, Uher i Rakouska, obvykle míšené s vodou.

Recept na Moravský perník z kuchařské knihy Polyxeny z Pernštejna

Suroviny: 1 a 1/2 libry (asi 3/4 kg) cukru, černá výražková mouka (množství se neudává, tedy zkusit přiměřeně), 2 loty (30 g) anýzu, 2 loty koriandru, 1 lot hřebíčku, 1 lot zázvoru, 1 lot muškátového oříšku, 2 loty skořice.

Postup: Půl libry cukru svařit s vodou na řídký sladký roztok (julep). S černou výražkovou moukou zadělat těsto. Udělat z něho malé pokrútky (perníčky) a na vymaštěném plechu upéci. Po vychladnutí perníčky v moždíři roztlouci na mouku. Přidat koření utlučené v moždíři. Rozmíchat s julepem z vody a jedné libry cukru a dát péct.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Keltská polozemnice v archeoparku Nasavrky. (foto: Shutterstock)

Historie

Dospívající samec vydává při spatření člověka varovný výkřik. Dá se říct, že tento jedinec je usazen uprostřed „spižírny“. (foto: Shutterstock)

Příroda

Výzkumníci objevili dosud neznámou imunitní reakci uvnitř nosu, která bojuje proti virům způsobujícím infekce horních cest dýchacích. Další testy odhalily, že tato ochranná reakce je při nižších teplotách výrazně slabší – a to zvyšuje pravděpodobnost nákazy. (foto: Profimedia)

Věda

Osamělá akácie v roce 1961. (foto: Wikimedia Commons, Michel MazeauCC BY-SA 2.0)

Zajímavosti
Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907