Překvapení v londýnských sbírkách: Fosilie z Tanzanie ukrývala nový druh dávného býložravce

Před více než šesti desetiletími skončila v dnešní Tanzanii britská paleontologická expedice, která si odvezla mimořádně cenný náklad: rozsáhlou sbírku fosilií synapsidů. Do této vývojové linie patří nejen dávní predátoři a býložravci, kteří obývali Zemi dávno před dinosaury, ale také jejich mnohem pozdější potomci – savci. Část nálezů z roku 1963 dodnes leží ve sbírkách Přírodovědeckého muzea v Londýně a jejich potenciál zdaleka není vyčerpán.

Právě jeden z dosud nedostatečně prozkoumaných exemplářů nyní přinesl překvapivé zjištění. Mezinárodní tým vedený paleontologem Hadym Georgem z Bristolské univerzity v něm rozpoznal dosud neznámý druh dicynodonta, tedy mohutného býložravého synapsida.

Vědci jej pojmenovali Dinodontosaurus isiyavamanda a jeho objev může mít význam nejen pro poznání triasových ekosystémů, ale také pro datování hornin, v nichž se nacházejí jedny z nejstarších známých fosilií dinosaurů.

Překvapivý příbuzný z druhého konce světa

Nově popsaný druh pochází z geologické formace Lifua Member v Tanzanii. Jeho fosilie jsou staré přibližně 240 milionů let, tedy z období spodního až středního triasu, kdy se pozemské ekosystémy teprve vzpamatovávaly z největšího známého hromadného vymírání v dějinách Země.

Když vědci podrobně prozkoumali anatomii tanzanského exempláře, zjistili, že patří do rodu Dinodontosaurus. To bylo překvapivé, protože zástupci tohoto rodu byli dosud známí pouze z Jižní Ameriky. Podrobné srovnání anatomických znaků zároveň ukázalo, že tanzanský nález se od jihoamerických příbuzných dostatečně liší na to, aby představoval samostatný druh.

Právě geografické rozšíření tohoto rodu je přitom pro paleontology mnohem důležitější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Fosilie mohou posunout časovou osu dinosaurů

Fosilie nového dicynodonta pocházejí ze stejných vrstev formace Lifua Member, které obsahují také fosilie považované za jedny z nejstarších kandidátů na dinosaury. Věk těchto hornin se dlouhodobě porovnává s obdobně starými vrstvami v jihoafrické oblasti Karru, konkrétně s formací Cynognathus Assemblage Zone.

A právě zde může nový objev zamíchat dosavadní časovou osou. Protože je rod Dinodontosaurus známý z Tanzanie i Jižní Ameriky, mohou jeho fosilie posloužit jako určitý „biologický časový ukazatel“ pro porovnávání geologických vrstev na různých kontinentech. Datování jihoamerických nálezů přitom naznačuje, že tanzanské vrstvy by mohly být až o 10 milionů let mladší, než se dosud předpokládalo při jejich srovnávání s jihoafrickými horninami.

Pokud se tento výklad potvrdí, znamenalo by to také posun ve stáří nejstarších dinosaurů známých z formace Lifua Member. Jejich nálezy by totiž byly mladší, než naznačovalo dosavadní datování příslušných hornin.

Nejde tedy jen o objev dalšího dávného býložravce. Jeden fosilní živočich může pomoci přehodnotit stáří celého naleziště – a tím i časový rámec, v němž se na scéně objevovali první dinosauři.

V londýnských sbírkách čekají další odpovědi

Výzkum zároveň ukazuje, jak velký význam mohou mít desítky let uložené muzejní sbírky. Tanzanské fosilie synapsidů získané expedicí v roce 1963 totiž stále nebyly podrobně prozkoumány všechny. Je proto možné, že mezi nimi čekají další dosud nerozpoznané druhy nebo exempláře, které pomohou zpřesnit obraz tehdejších ekosystémů.

Budoucí výzkum se proto zaměří nejen na podrobné srovnání tanzanských a jihoamerických dinodontosaurů, ale také na jejich anatomii a biomechaniku. Vědci chtějí zjistit, jak se tito velcí býložravci pohybovali, jakým způsobem získávali potravu a jak se jejich způsob života lišil od dalších příbuzných dicynodontů.

Takové srovnání může pomoci objasnit jednu z důležitých otázek triasové paleontologie: jak mohlo v jediném ekosystému vedle sebe existovat několik druhů velkých býložravců, aniž by si navzájem přímo konkurovali o stejné zdroje? A možná přitom přinese i další důležité střípky do skládačky, na jejímž konci stojí vznik a raný vývoj dinosaurů.