Vědci pátrali po částicích temné hmoty v okolí veleobra Betelgeuse

29.01.2021 - Stanislav Mihulka

Červený veleobr Betelgeuse ze souhvězdí Orionu by měl být továrnou na hypotetické „přízračné“ částice tvořící temnou hmotu. Výzkum vědců z MIT ale ukázal něco jiného…

<p>Průzkum v okolí umírajícího červeného veleobra Betelgeuse nakonec nepřinesl objev axionů.</p>

Průzkum v okolí umírajícího červeného veleobra Betelgeuse nakonec nepřinesl objev axionů.


Reklama

Už nějakou dobu tušíme, že přibližně 85 procent hmoty vesmíru tvoří temná hmota. Přes velké úsilí odborníků je stále jen hypotetická a není jasné, jaké částice ji tvoří. Mezi významné kandidáty na částice temné hmoty patří axiony, hypotetické „přízračné“ částice, které by měly být mnohokrát lehčí než elektrony. Až doposud ale vzdorovaly všem snahám o objevení. Není ani jasné, jaké přesné vlastnosti by měly mít.

Vědci předpovídají, že pokud axiony existují, měly by vznikat na velmi extrémních místech. Jde například o jádra umírajících masivních hvězd, které v blízké době vybuchnou jako supernova. Vědci předpokládají, že pokud takové hvězdy chrlí axiony, mohli bychom je detekovat poté, co se setkají se silným magnetickým polem, ve kterém se mohou přeměnit na fotony.

Pátrání u červeného veleobra

Mengjiao Xiao z amerického institutu MIT a jeho tým se zaměřili na červeného veleobra Betelgeuse ze souhvězdí Orionu, který by měl během milionu let explodovat jako supernova. Tato obří umírající hvězda by měla být doslova továrnou na axiony, které by z ní měly ve velkých množstvích vylétat do okolního vesmíru.

TIP: Záhadné gama signály z centra Mléčné dráhy nepocházejí od temné hmoty

Xiao s kolegy pátrali v okolí Betelgeuse po fotonech v určité vybrané oblasti spektra rentgenového záření, které by měly vznikat přeměnami axionů v magnetickém poli. Jejich úsilí ale bylo marné. Vědci u červeného veleobra žádné stopy po axionech nenašli. To ale neznamená, že by jejich výzkum byl k ničemu. Díky jejich výsledkům můžeme s velkou dávkou jistoty vyloučit existenci axionů o určitých vlastnostech, což úspěšně zúžilo další hledání.

Reklama

  • Zdroj textu:

    MIT News

  • Zdroj fotografií: MIT News, ALMA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907