Hypotetické objekty (3): Extrémní hvězdy, které nejspíš neexistují

05.07.2020 - Stanislav Mihulka

Vědci v poslední době navrhli existenci celé řady exotických hvězd, jejichž hmota se skládá z něčeho jiného než z běžných protonů, neutronů a elektronů, tedy částic souhrnně označovaných jako fermiony. Gravitačnímu zhroucení takových exotických stálic by měly bránit kvantové jevy odehrávající se v jejich nitru.

<p>Rádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.</p>

Rádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.


Reklama

Seznam vesmírných objektů zahrnuje i celou řadu těch, které se v kosmu nacházet mohou, ale také nemusejí – v současné době jsou totiž jen hypotetické. Existují tedy teorie, v nichž se objevují a které popisují jejich vlastnosti, zatím jsme však žádný takový objekt spolehlivě nenašli. Přinášíme přehlídku těch nejpodivnějších…

Kvarková hvězda

Když masivní stálice zakončí svůj život ohromující explozí supernovy, zhroutí se její jádro do podoby neutronové hvězdy, případně pulzaru. Pokud je však takto zrozená neutronová hvězda velmi hmotná, může se za jistých okolností hroutit dál, za vzniku ještě extrémnější podoby hmoty, aniž by přitom skončila jako klasická černá díra.

Předchozí část: Hypotetické objekty (2): 10+1 vesmírných objektů, které nejspíš neexistují

Při dalším zhroucení se mohou uvolnit kvarky, jež dosud utvářely protony a neutrony v atomech hmoty bývalé stálice. Vznikne tím tzv. kvarková hmota, nesmírně hustá kaše těsně naskládaných kvarků, která dohromady tvoří kvarkovou hvězdu. Zní to extrémně, ale vědci už vytipovali několik adeptů na takovou stálici: například objekt RX J185635-3754, rádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze nebo pozůstatek supernovy SN 1987A.

Podivná hvězda

Pokud by kvarková hvězda sestávala z kvarkové hmoty obsahující exotické podivné kvarky, mohlo by se jednat o tzv. podivnou hvězdu. Tyto objekty mohly podle některých představ vzniknout rovněž bezprostředně po Velkém třesku a teoreticky přetrvat až do dnešní doby. Zhroucení krusty podivné hvězdy by přitom mohlo představovat zdroj záhadných rychlých rádiových záblesků.

Bosonová hvězda

Příkladem exotické stálice může být i bosonová hvězda tvořená stabilními bosony. Zmíněná rodina částic zahrnuje například foton, gluon, W a Z boson, hypotetický graviton a nedávno objevený Higgsův boson. Bosonová hvězda by se mohla skládat třeba z axio­nů, opět zatím zcela hypotetických částic, jež patří k nadějným kandidátům na temnou hmotu. Vzhledem ke své povaze by tyto stálice měly být průhledné a prakticky neviditelné. Zároveň by však jejich nesmírná hmota zakřivovala okolní prostor, takže by v okolí vytvářela něco jako stín horizontu událostí černé díry. 

TIP: Evropský CERN: Jak se vaří v kuchyni bohů

Bosonové hvězdy mohly teoreticky vzniknout záhy po Velkém třesku. Někteří vědci se domnívají, že by v centrech aktivních galaxií mohly existovat supermasivní bosonové hvězdy, jejichž vlastnosti by vysvětlovaly jevy, jež z dálky pozorujeme. Samotné bosonové hvězdy se rovněž řadí mezi adepty na podobu temné hmoty. Ačkoliv vědci takový objekt dosud nenalezli, věří, že by již mohli detekovat gravitační vlny dvojice navzájem se obíhajících bosonových hvězd pomocí gravitačních observatoří, jako je LIGO.

Elektroslabá hvězda

Zhroucení elektroslabých hvězd brání energie uvolněná přeměnami kvarků na částice ze skupiny leptonů, prostřednictvím teoretické elektroslabé síly, která je sjednocením elektromagnetické a slabé fyzikální síly. Pokud tyto ultraexotické objekty skutečně existují, pak by měla elektroslabá síla působit v jejich jádru o velikosti jablka a hmotnosti odpovídající dvěma Zemím. Elektroslabé hvězdy by se mohly zrodit po některých explozích supernov a existovat zhruba 10 milionů let.

Preonová hvězda

Mělo by se jednat o extrémně hustý objekt ze zatím zcela hypotetických preonů. O těchto subelementárních částicích se někteří vědci domnívají, že by mohly tvořit kvarky a leptony (elektrony, miony, tauony a jejich neutrina). Fyziky totiž dráždí představa, že by se kvarky a leptony, jež obvykle považujeme za dál nedělitelné, mohly skládat z nového typu ještě menších částic. Vzhledem k objevu Higgsova bosonu je dnes však existence preonů téměř vyloučená a šance na jejich nalezení zcela mizivá. Pokud přesto preonové hvězdy existují, pak bychom je mohli odhalit pomocí gravitačních čoček nebo z detekcí gravitačních vln.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA, Wikipedie, phys.org, physics.ucf.edu, Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Vypadal takhle nějak mladý Mars?

Vesmír

EHang 216F předvádí hašení požáru ve výškové budově.

Věda

Jak dosvědčuje i tento snímek, vylézt na nízké větve stromů není pro gepardy až takový problém.

Příroda

Bariéra se skládá z desíti ocelových bran – šesti zvedacích a čtyř padacích –, které protínají řeku v úseku, jenž měří 520 metrů na šířku.

Zajímavosti

Konstantin a Metoděj

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907