Explozi supernovy SN 1987A způsobila srážka červeného veleobra a běžné hvězdy

25.03.2020 - Stanislav Mihulka

Na počátku exploze supernovy SN 1987A bylo splynutí červeného veleobra s běžnou hvězdou. Výsledkem byla spektakulární exploze modrého veleobra

<p>Mlhovina Tarantula ve Velkém Magellanově mračnu. Supernova 1987A je jasně viditelná jako velmi jasná hvězda uprostřed vpravo. Ve výřezu pozůstatek po výbuchu supernovy SN 1987A. Rentgenová data z kosmické observatoře Chandra (modře) zachycují expandující rázovou vlnu.</p>

Mlhovina Tarantula ve Velkém Magellanově mračnu. Supernova 1987A je jasně viditelná jako velmi jasná hvězda uprostřed vpravo. Ve výřezu pozůstatek po výbuchu supernovy SN 1987A. Rentgenová data z kosmické observatoře Chandra (modře) zachycují expandující rázovou vlnu.


Reklama

V roce 1987 si astronomové užili nevšední podívanou, když v blízké trpasličí galaxii Velkého Magellanova mračna explodovala supernova. Dostala označení SN 1987A a pro vědce byla od počátku záhadou. Jako supernovy tohoto typu se totiž obvykle odpalují červení veleobři, zatímco v supernově SN 1987A podle všeho explodoval modrý veleobr. Jako modré veleobry označujeme extrémně horké a jasné hvězdy s povrchovou teplotou od 20 000 do 50 000 K a hmotností od 10 do 50 Sluncí.

Následná pozorování v oblasti rentgenového záření a gama záření rovněž ukázala, že hmota, vyvržená explozí supernovy, obsahuje radioaktivní nikl. Ten nepochybně vznikl při zhroucení hvězdy a od té doby se pohybuje vesmírem rychlostí přes 4 tisíce kilometrů za sekundu. Z dosavadních simulací přitom nebylo jasné, proč se pohybuje tak rychle.

Proč explodovala supernova SN 1987A

Masaomi Ono z japonské laboratoře RIKEN Astrophysical Big Bang Laboratory a jeho spolupracovníci simulovali různé scénáře exploze supernovy SN 1987A. Sledovali přitom, jaký z těchto simulovaných scénářů bude nejlépe odpovídat pozorovaným vlastnostem dotyčné supernovy.

TIP: Astronomové objevili hvězdu, která se explodovala jako zvláštní supernova

Z výsledků simulací nakonec vzešel nejpravděpodobnější scénář v němž se srazil červený veleobr s běžnou hvězdou hlavní posloupnosti. Veleobr nejprve připravil menší hvězdu o materiál a postupně ji absorboval, až vznikl rychle rotující modrý veleobr. Ten pak nakonec explodoval jako supernova SN 1987A.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: ALMA, Hubble Space Telescope, Chandra, ESO

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2019 využilo průplav přes pět tisíc tankerů a podobný počet dalších nákladních lodí.

Cestování
Revue

Jupiterův měsíc Ganymed. Podle vědců se na jeho povrchu nachází největší známý impaktní kráter ve Sluneční soustavě.

Vesmír

Tasmánský čert, ďábel medvědovitý

Věda

Duby patří k dlouhověkým stromům, které od nepaměti podněcovaly lidskou fantazii. Při jejich košaté mohutnosti se není čemu divit (Foto: Shutterstock)

Příroda

Karel IV. se synem Václavem a synovcem Joštem

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907