Vědci zjistili, co před 64 lety zabilo 12 tisíc obyvatel Londýna

16.11.2016 - Martin Reichman

5. prosince 1952 zahalil Londýn smog. Pro obyvatele britské metropole nešlo o nic nečekaného. Tentokrát si ale smogový příkrov vyžádal tisíce lidských životů

Velký smog 1952 -<p>Velký smog zasáhl Londýn 5. prosince 1952 a trval do 9. prosince 1952. Tato pohroma způsobila smrt tisíců obyvatel a byla hybnou silou změn k modernímu přístupu k životnímu prostředí.</p>
Velký smog 1952 -

Velký smog zasáhl Londýn 5. prosince 1952 a trval do 9. prosince 1952. Tato pohroma způsobila smrt tisíců obyvatel a byla hybnou silou změn k modernímu přístupu k životnímu prostředí.


Reklama

Londýn se smogem bojoval odnepaměti, stejně jako jiná velkoměsta. Situace se začala zhoršovat v průběhu 19. století, kdy většina z milionu obyvatel topila uhlím a uhlí spalovaly i mnohé průmyslové podniky. Kouř se tehdy nad Londýnem vznášel téměř neustále.

Velký smog

Počasí na počátku prosince 1952 proto místní obyvatelé nepřikládali zvláštní pozornost. Na inverzi, smog a všudypřítomnou mlhu jsou Londýňané v tomto ročním období zvyklí. Již v odpoledních 5. prosince hodinách ale bylo jasné, že tentokrát je něco jinak

Obloha získala nažloutlý odstín a vzduch páchnul po zkažených vejcích. Druhý den to bylo ještě horší, viditelnost se každou hodinou prudce zhoršovala, obloha svou barvou připomínala hrachovou polévku a všude byl cítit zápach odpadků

7. prosince už nebylo vidět ani na půl metru. Smog nejenže znemožnil dopravu, ale pronikal i do uzavřených prostor. Ve větších obchodech nebylo vidět na druhý konec místnosti, nehrála kina a divadla, neboť diváci nedohlédli na plátno či na jeviště. Když se po 4 dnech mlha konečně zvedla, v nemocnicích bylo již 150 tisíc lidí. Do konce smogového období zemřelo okolo 12 tisíc lidí. Nyní, po více než 60 letech od události, která se historie zapsala jako „Velký smog“, přišli vědci s vysvětlením. Jako viníka smrti tisíců lidí vědci označují uhlí.

Smrtící kyselý koktejl

Během „Velkého smogu“ se ve vzduchu vyskytovalo abnormální množství sulfátů – částic kyseliny sírové, které vznikly náhradou jejích kyselých vodíků. Tyto toxické částice se do vzduchu dostaly především při spalování uhlí v domácnostech a průmyslových podnicích. Za běžných okolností jsou tyto částice chemickou interakcí s oxidem siřičitým a oxidem dusičitým uzavřeny uvnitř kapek vody. V Londýně roku 1952 ale došlo vlivem atmosférických podmínek ke vzniku toxických sulfátových mračen, které doslova rozežíraly plíce obyvatel Londýna.

Studie zveřejněná britskou akademií věd ukazuje, že obdobné podmínky, s jakými se před 60 lety potýkal Londýn, dnes sužují především čínská města Peking a Si-an. Vražedný kyselý smog hrozí ale i dalším městům sužovaným znečištěným ovzduším.

  • Zdroj textu:

    Proceedings of the National Academy of Sciences, Gizmodo

  • Zdroj fotografií: independent.co.uk

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Apačský náčelník a šaman Geronimo se dožil 79 let. Zemřel 17. února 1909 na zápal plic. Způsobil si ho sám, neboť značně opilý spadl z koně do ledové vody a nastydl. 

Historie

Šéf NASA Jim Bridenstine představuje nové skafandry.

Vesmír

Slabě pancéřované tančíky PzKpwf I vyzbrojené pouze kulomety nevyhovovaly už na počátku druhé světové války

 

Válka

Některé ledovce vypouštějí do okolí chlor-36

Věda

Mladá samice přistává na suchou jalovcovou větev trčící nad údolí. Ne zcela vybarvené letky v křídlech jsou znakem mladého ptáka.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907