Vědci zjistili, co před 64 lety zabilo 12 tisíc obyvatel Londýna

16.11.2016 - Martin Reichman

5. prosince 1952 zahalil Londýn smog. Pro obyvatele britské metropole nešlo o nic nečekaného. Tentokrát si ale smogový příkrov vyžádal tisíce lidských životů

<p>Velký smog zasáhl Londýn 5. prosince 1952 a trval do 9. prosince 1952. Tato pohroma způsobila smrt tisíců obyvatel a byla hybnou silou změn k modernímu přístupu k životnímu prostředí.</p>

Velký smog zasáhl Londýn 5. prosince 1952 a trval do 9. prosince 1952. Tato pohroma způsobila smrt tisíců obyvatel a byla hybnou silou změn k modernímu přístupu k životnímu prostředí.


Reklama

Londýn se smogem bojoval odnepaměti, stejně jako jiná velkoměsta. Situace se začala zhoršovat v průběhu 19. století, kdy většina z milionu obyvatel topila uhlím a uhlí spalovaly i mnohé průmyslové podniky. Kouř se tehdy nad Londýnem vznášel téměř neustále.

Velký smog

Počasí na počátku prosince 1952 proto místní obyvatelé nepřikládali zvláštní pozornost. Na inverzi, smog a všudypřítomnou mlhu jsou Londýňané v tomto ročním období zvyklí. Již v odpoledních 5. prosince hodinách ale bylo jasné, že tentokrát je něco jinak

Obloha získala nažloutlý odstín a vzduch páchnul po zkažených vejcích. Druhý den to bylo ještě horší, viditelnost se každou hodinou prudce zhoršovala, obloha svou barvou připomínala hrachovou polévku a všude byl cítit zápach odpadků

7. prosince už nebylo vidět ani na půl metru. Smog nejenže znemožnil dopravu, ale pronikal i do uzavřených prostor. Ve větších obchodech nebylo vidět na druhý konec místnosti, nehrála kina a divadla, neboť diváci nedohlédli na plátno či na jeviště. Když se po 4 dnech mlha konečně zvedla, v nemocnicích bylo již 150 tisíc lidí. Do konce smogového období zemřelo okolo 12 tisíc lidí. Nyní, po více než 60 letech od události, která se historie zapsala jako „Velký smog“, přišli vědci s vysvětlením. Jako viníka smrti tisíců lidí vědci označují uhlí.

Smrtící kyselý koktejl

Během „Velkého smogu“ se ve vzduchu vyskytovalo abnormální množství sulfátů – částic kyseliny sírové, které vznikly náhradou jejích kyselých vodíků. Tyto toxické částice se do vzduchu dostaly především při spalování uhlí v domácnostech a průmyslových podnicích. Za běžných okolností jsou tyto částice chemickou interakcí s oxidem siřičitým a oxidem dusičitým uzavřeny uvnitř kapek vody. V Londýně roku 1952 ale došlo vlivem atmosférických podmínek ke vzniku toxických sulfátových mračen, které doslova rozežíraly plíce obyvatel Londýna.

Studie zveřejněná britskou akademií věd ukazuje, že obdobné podmínky, s jakými se před 60 lety potýkal Londýn, dnes sužují především čínská města Peking a Si-an. Vražedný kyselý smog hrozí ale i dalším městům sužovaným znečištěným ovzduším.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Proceedings of the National Academy of Sciences, Gizmodo

  • Zdroj fotografií:

    Getty Images




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907