Vědci zjistili, co před 64 lety zabilo 12 tisíc obyvatel Londýna

16.11.2016 - Martin Reichman

5. prosince 1952 zahalil Londýn smog. Pro obyvatele britské metropole nešlo o nic nečekaného. Tentokrát si ale smogový příkrov vyžádal tisíce lidských životů

Velký smog 1952 -<p>Velký smog zasáhl Londýn 5. prosince 1952 a trval do 9. prosince 1952. Tato pohroma způsobila smrt tisíců obyvatel a byla hybnou silou změn k modernímu přístupu k životnímu prostředí.</p>
Velký smog 1952 -

Velký smog zasáhl Londýn 5. prosince 1952 a trval do 9. prosince 1952. Tato pohroma způsobila smrt tisíců obyvatel a byla hybnou silou změn k modernímu přístupu k životnímu prostředí.


Reklama

Londýn se smogem bojoval odnepaměti, stejně jako jiná velkoměsta. Situace se začala zhoršovat v průběhu 19. století, kdy většina z milionu obyvatel topila uhlím a uhlí spalovaly i mnohé průmyslové podniky. Kouř se tehdy nad Londýnem vznášel téměř neustále.

Velký smog

Počasí na počátku prosince 1952 proto místní obyvatelé nepřikládali zvláštní pozornost. Na inverzi, smog a všudypřítomnou mlhu jsou Londýňané v tomto ročním období zvyklí. Již v odpoledních 5. prosince hodinách ale bylo jasné, že tentokrát je něco jinak

Obloha získala nažloutlý odstín a vzduch páchnul po zkažených vejcích. Druhý den to bylo ještě horší, viditelnost se každou hodinou prudce zhoršovala, obloha svou barvou připomínala hrachovou polévku a všude byl cítit zápach odpadků

7. prosince už nebylo vidět ani na půl metru. Smog nejenže znemožnil dopravu, ale pronikal i do uzavřených prostor. Ve větších obchodech nebylo vidět na druhý konec místnosti, nehrála kina a divadla, neboť diváci nedohlédli na plátno či na jeviště. Když se po 4 dnech mlha konečně zvedla, v nemocnicích bylo již 150 tisíc lidí. Do konce smogového období zemřelo okolo 12 tisíc lidí. Nyní, po více než 60 letech od události, která se historie zapsala jako „Velký smog“, přišli vědci s vysvětlením. Jako viníka smrti tisíců lidí vědci označují uhlí.

Smrtící kyselý koktejl

Během „Velkého smogu“ se ve vzduchu vyskytovalo abnormální množství sulfátů – částic kyseliny sírové, které vznikly náhradou jejích kyselých vodíků. Tyto toxické částice se do vzduchu dostaly především při spalování uhlí v domácnostech a průmyslových podnicích. Za běžných okolností jsou tyto částice chemickou interakcí s oxidem siřičitým a oxidem dusičitým uzavřeny uvnitř kapek vody. V Londýně roku 1952 ale došlo vlivem atmosférických podmínek ke vzniku toxických sulfátových mračen, které doslova rozežíraly plíce obyvatel Londýna.

Studie zveřejněná britskou akademií věd ukazuje, že obdobné podmínky, s jakými se před 60 lety potýkal Londýn, dnes sužují především čínská města Peking a Si-an. Vražedný kyselý smog hrozí ale i dalším městům sužovaným znečištěným ovzduším.

  • Zdroj textu:

    Proceedings of the National Academy of Sciences, Gizmodo

  • Zdroj fotografií: independent.co.uk

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku).

Válka

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Vesmír

Král ptáků přilétá 

Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orla

Snímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz. 

Zajímavosti

BolaWrap sváže člověka do vzdálenosti až 7,6 metru

Věda

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

Příroda

Vilém II. Pruský (vpravo) měl k hraběti Eulenburgovi velmi blízký vztah.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907