Vícehlavé saně atomového věku: Balistické mezikontinentální střely MIRV (3)

10.11.2019 - Miroslav Mašek

Jaderné zbraně se staly neblahým symbolem studené války. Jejich nejvražednější podobu představují střely osazené několika hlavicemi, které dokážou současně napadnout více cílů. Ve výzbroji mocností zůstávají i v 21. století

<p>R-36M „Satan“ je nejtěžší mezikontinentální balistická střela všech dob</p>

R-36M „Satan“ je nejtěžší mezikontinentální balistická střela všech dob


Reklama

Trident II zůstává dodnes ve výzbroji US Navy, které jím od začátku 90. let osadilo 14 ponorek třídy Ohio (každá unese 24 raket). Na stejnou zbraň vsadili také Britové, když druhou generací tridentu vyzbrojili čtyři čluny třídy Vanguard nesoucí po šestnácti kusech.

V nejbližších letech zřejmě Američané omezí kapacitu jednotlivých ponorek na dvacet střel, aby dostáli mezinárodním úmluvám. Verze Trident D5LE s prodlouženou životností má ale zůstat ve výzbroji až do roku 2042. 

Větší a vražednější 

Sovětské námořnictvo nemohlo zůstat pozadu. Jednak osadilo vícenásobnými hlavicemi některé starší typy střel, jednak zahájilo vývoj nových. Symbolem úderné složky ponorkového loďstva se od poloviny 70. let stala třída Delta III, která nesla 16 raket R-29R po třech až sedmi hlavicích s dosahem 6 500–8 000 km. Skutečný šok západním velmocem způsobily obří ponorky třídy Akula (v kódu NATO Tajfun), jejichž výtlak více než dvojnásobně převyšoval americký typ Ohio.

Každý z šesti exemplářů dokončených v 80. letech nesl dvacet šachet pro střely R-39 Rif, které disponovaly deseti hlavicemi po 100–200 kt o dosahu 8 300 km. Pokud by všechny tajfuny odpálily své zbraně najednou, ocitlo by se na cestě k cílům 1 200 jaderných hlavic. Tyto ponorky pro Moskvu znamenaly obnovení rovnováhy narušené raketami Trident, jenže po rozpadu Sovětského svazu se jejich provoz ukázal jako neúměrně nákladný.

Nová munice pro Boreje

Ačkoliv se dlouho uvažovalo o modernizaci, nakonec byly spolu se střelami R-39 do roku 2012 vyřazeny. Stále naopak slouží sedm menších člunů třídy Delta IV, které po nedávném přezbrojení nesou šestnáct třístupňových raket R-29RMU Sineva na tekuté palivo. Ohrozí cíle vzdálené 8 300 km čtyřmi hlavicemi po 500 kt nebo deseti o pětinovém účinku. Konkurentem této zbraně je RSM-56 Bulava z Moskevského institutu termálních technologií, představená roku 2011 a využívající tuhé palivo.

Dokáže zasáhnout na asi 8 000 km až šest cílů hlavicemi o 150 kt a počítá se s ní pro nejnovější ponorky třídy Borej, z nichž první tři už vstoupily do služby. Nejmladšího člena rodiny ruských střel MIRV odpalovaných z ponorek představuje R-29RMU2 Layner z roku 2014. Při podobných letových charakteristikách jako Sineva unese tucet hlavic po 100 kt, na rozdíl od starší sestry ovšem může použít mix o různé výkonnosti podle konkrétní sady cílů. 

V 21. století  

I když studená válka skončila, střely MIRV se stále nacházejí ve výzbroji obou někdejších supervelmocí. A nejen jich – zbraně této kategorie prokazatelně vlastní Čína, Francie i Velká Británie. Experti navíc předpokládají, že obdobné systémy vyvíjejí nebo už v tajnosti zavedly ozbrojené síly Indie, Pákistánu a Izraele. Spojené státy aktuálně provozují v konfiguraci MIRV výhradně střely Trident II na ponorkách třídy Ohio.

Rakety Minuteman III v podzemních silech byly ve snaze dostát mezinárodním smlouvám přestavěny na verzi SRV (Single Reentry Vehicle), takže dokážou zničit opět pouze jeden cíl. Přesto – nebo právě proto – jich Pentagon udržuje ve výzbroji relativně vysoké množství. Zatímco za Bushovy administrativy letectvo zlikvidovalo stovku sil, Obamova vláda ohlásila záměr zasypat padesátku šachet. Nárůst mezinárodního napětí ji však v roce 2014 přiměl rozhodnutí změnit – Američané 50 sil pouze zakonzervovali a rakety z nich uložili do skladů s možností budoucí aktivace. U.S. Air Force tak disponuje 450 minutemany. 

TIP: Konec lidstva 5× jinak: Hrozí nám globální nukleární válka?

Střel s větším počtem samostatných hlavic se nehodlá vzdát ani Rusko, jež dokonce pokračuje ve vývoji nových typů. Nahradit letité R-36M by měla supertěžká RS-28 Sarmat, na které Makejevova konstrukční kancelář v Miassu pracuje od roku 2009. Lze-li věřit kusým informacím, měla by superzbraň disponovat při dosahu téměř 11 000 km přesností zásahu do 10 m(!) a rychlostí letu 25 000 km/h. Podle charakteristiky cíle má nést buď 10 těžších, nebo 15 lehčích hlavic. Rusko vyvíjí a testuje i další typy, kupříkladu RS-26 Rubež se čtveřicí hlavic po 150/300 kt. Při zkouškách prokázala dolet 5 800 km a západní analytici předpokládají, že je určena proti metropolím evropských členů NATO. V roce 2018 nicméně Moskva další vývoj RS-26 pozastavila ve prospěch jiných zbraní. 

  • Zdroj textu:

    Válka Revue

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejen alkohol, ale také rozbujelá prostituce a hazardní hry dennodenně trápily počestné občany Ostravy.

Historie

Nejstarší zobrazení lovu na světě.

Věda

Řada hotelů po celém světě dodržuje letitou tradici neoznačování pokoje s číslem třináct, některé dokonce přeskakují třináctku i v označení pater.

Zajímavosti

Výtrysk prachu a kamení z planetky Bennu letos 6. ledna

Vesmír

Také ve Francii musely po odchodu mužů zastat práci na poli ženy.

Válka

Kaňon je až 27 kilometrů široký a přes půl kilometru hluboký.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907