Konec lidstva 5× jinak: Hrozí nám globální nukleární válka?

12.04.2018 - Kateřina Helán Vašků

I v 21. století na světě stále existují tisíce jaderných hlavic. Globální nukleární válku proto nelze vyloučit.

<p>Největší hrozba zahájení globální jaderné války připadá samozřejmě na USA a Rusko. Hlavní mocnosti na tomto výbušném poli vlastní dohromady zhruba 90 % světového nukleárního arzenálu.</p>

Největší hrozba zahájení globální jaderné války připadá samozřejmě na USA a Rusko. Hlavní mocnosti na tomto výbušném poli vlastní dohromady zhruba 90 % světového nukleárního arzenálu.


Reklama

Riziko globálního jaderného konfliktu, který nad planetou visel v dobách studené války, jsme zažehnali jen zdánlivě. Na světě totiž stále existují tisíce raket s jadernými hlavicemi, jež má k dispozici hned několik zemí, včetně Velké Británie, Francie, Indie, Číny, Severní Koreje či Izraele. Vojenské špičky Austrálie nyní po nukleárních zbraních „pokukují“ a otevřely diskusi, zda pro kontinent nějaké nezajistit. 

Největší hrozba zahájení globální jaderné války připadá samozřejmě na USA a Rusko. Hlavní mocnosti na tomto výbušném poli vlastní dohromady zhruba 90 % světového nukleárního arzenálu. V roce 2010 sice tehdejší prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali v Praze smlouvu New START, která měla být dalším krokem k jadernému odzbrojení; o osm let později se ovšem zdá, že závody ve zbrojení nekončí. Mocnosti se jen místo jeho rozsahu zaměřují na špičkové technologie. Například Rusové vyvíjejí podmořský dron Status-6, tedy jakousi námořní verzi mezikontinentální balistické střely, která by dokázala vyhladit celá pobřežní města

Omezený úder

Američané nezůstávají pozadu. Počátkem letošního února uveřejnilo americké ministerstvo obrany 74stránkový dokument týkající se jaderného zbrojení. Mimo jiné se v něm doporučuje zaujmout vůči Rusku rozhodnější postoj, a to právě prostřednictvím jaderného odstrašování. Změna strategie jde především na vrub pokračující ruské agrese na Ukrajině a obav pobaltských zemí, že by mohly být „další na řadě“. 

Nová taktika počítá především s vytvořením jaderných zbraní „nízkého výkonu“, jež by neměly tak devastující účinky jako současný arzenál. „Taktické“ hlavice by se daly použít na zničení poměrně malé oblasti, například v místě pohybu nepřátelské armády, a nenesly by s sebou významné psychologické bariéry jako vyhlazení mnohamilionových měst. Výdaje na jaderné zbrojení v následujících 30 letech se přitom odhadují v přepočtu na 24 bilionů korun. 

Nukleární zima

Největší nebezpečí spočívá ve snadné použitelnosti taktických jaderných zbraní. Kubánskou krizi z roku 1962, při níž stál svět na pokraji zkázy, se podařilo odvrátit právě proto, že si všichni zúčastnění politici uvědomovali rozsah případné katastrofy. Jeden „omezený“ útok se však může zdát akceptovatelný – přestože apokalypsu, při níž by z jednoho kontinentu na druhý pršely atomové bomby, by dokázal rozpoutat stejně snadno. 

TIP: Stanislav Petrov: Muž, který zachránil svět před jadernou válkou

Už po vypuštění několika desítek jaderných hlavic by Země zůstala zahalena oblakem černého popela, jenž by ji uvrhl do temnoty a vyvolal by celosvětový pokles teplot. Lidé, kteří by útoky přežili, by stejně zemřeli během následující nukleární zimy, při níž by se zhroutilo zemědělství.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

K nejobtížnějším překážkám patří vodopád na podzemní řece. Při jeho překonávání nezůstane suchý nikdo. (foto: © National Geographic - se souhlasem k publikování)

Zajímavosti
Vesmír

Kolem největší geotermální laguny na světě, která udržuje celoročně příjemnou teplotu vody, má vyrůst soběstačná rekreační vesnice. (foto: Profimedia, geoLagon)

Revue

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907