Konec lidstva 5× jinak: Jsou supervulkány doutnající časované bomby?

15.04.2018 - Kateřina Helán Vašků

Prach vyvržený při výbuchu supervulkánu by nadlouho zastínil slunce. Jsou supervulkány doutnající časované bomby?

<p>Supervulkán se rozkládá prakticky pod celým Yellowstonským národním parkem a jeho exploze by nás mohla vyhubit.</p>

Supervulkán se rozkládá prakticky pod celým Yellowstonským národním parkem a jeho exploze by nás mohla vyhubit.


Reklama

I modrá planeta by se mohla stát zdrojem naší zkázy. Pod jejím povrchem totiž tiká hned několik časovaných bomb v podobě supervulkánů – extrémně silných sopek, které mohou při erupcích vyvrhnout až 1 000 km³ magmatu. Zatím sice jen tiše doutnají, jejich probuzení však vyloučit nelze. Gigantickou explozi přitom Země již zažila, naposledy když před 74 tisíci lety začala chrlit indonéská Toba. Při menším supervulkanickém výbuchu si pak planeta „odkašlává“ každých 100 tisíc let. 

Zmíněná erupce Toby nejen podstatně otřásla biodiverzitou a vyvolala dlouhou zimu, ale málem také vyhladila lidskou rasu. Podle některých odhadů tehdy na celém světě přežilo jen pět tisíc jedinců. 

Spousta kandidátů

Na seznamu nebezpečných supervulkánů figuruje například kaldera Long Valley ve východní Kalifornii, vulkanická zóna Taupo na Novém Zélandu a několik oblastí v Andách. Zřejmě nejžhavější kandidát na vyhlazení lidstva zatím poklidně vyčkává pod Yellowstonským národním parkem. Obří vulkán se v historii probudil již několikrát, naposledy před 640 tisíci roky. A jelikož zřejmě exploduje zhruba každých 600 tisíc let, nabízí se otázka, jaké datum si pro své děsivé představení vybere příště. 

TIP: Číhající monstrum: Obrovská sopečná kaldera u Japonska hrozí erupcí

Podle vědců nám však zatím Yellowstone žádné nemilé překvapení nechystá: Minimálně po následujících 10 tisíc let se sopka údajně neprobudí. Pokud by k tomu ovšem došlo, prognózy nejsou nijak příznivé. Vulkán by okamžitě zabil na 90 tisíc lidí a do atmosféry by vychrlil takové množství popela, že by se dvě třetiny Země staly neobyvatelnými. Následné klimatické změny by pravděpodobně vyvolaly buď novou dobu ledovou, nebo nesnesitelné globální oteplení. Ani jedno by lidstvo s největší pravděpodobností nezvládlo.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sněhová pokrývka dosahovala v Sovětském svazu ještě v listopadu 1941 pouhých 20 centimetrů, mnohem větší problémy dělaly německým vojákům vydatné deště.

Válka

Létavka šíronohá (Rhacophorus reinwardtii) se vyskytuje v jižní části Malajského poloostrova, na Sumatře, Jávě a Borneu. Byla zaznamenána zejména v oblastech primárního a sekundárního deštného pralesa. Žije v korunách stromů a při rozmnožování vytváří hnízdo nad vodními nádržemi a potoky. Mimo toto období dospělí jedinci pravděpodobně tráví většinu svého života v hořejších částech lesních pater. Mezi prsty předních i zadních končetin má létavka blány, které jí pomáhají částečně plachtit. Při skoku ze stromu tak dokáže doletět na vzdálenost desíti až patnácti metrů. Samečci jsou velcí zhruba 4–5 cm, samičky asi 5,5–8 cm.

Příroda

V La Hoya bylo zatím nalezeno 13 lidských koster.

Věda

Na povrchu Venuše nalezneme četné sopky, přičemž přes 150 z nich má průměr základny větší než 100 km. Na Zemi jsou srovnatelným útvarem pouze Havajské ostrovy.

Vesmír

Neobvykle chladné a vlhké počasí na počátku 20. století bylo nakonec horší, než všechny nové zbraně, včetně kulometů, tanků nebo bojových plynů.

Věda

Nádvoří univerzity v Córdobě stále dokládá někdejší vliv jezuitů na vzdělání, náboženství i kulturu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907