Konec lidstva 5× jinak: Mizející voda a nebezpečné hry na boha

06.04.2018 - Kateřina Helán Vašků

Jak a kdy skončí lidstvo či celá Země? Vyhladíme sami sebe nekontrolovaným čerpáním životně důležitých zdrojů? Nebo nás dřív zničí naše hry na bohy?

<p>Nedostatek pitné i užitkové vody bude představovat stále větší problém, a nejen v rozvojových zemích.</p>

Nedostatek pitné i užitkové vody bude představovat stále větší problém, a nejen v rozvojových zemích.


Reklama

V historii Země neexistuje žádný jiný velký obratlovec, jehož populace by se rozšířila tak rychle a s tak devastujícími následky pro další obyvatele planety. Jen v letech 1800–1930 vzrostl počet lidí z jedné miliardy na dvě, a za dalších 90 let pak dokonce na dnešních víc než sedm miliard. To s sebou samozřejmě nese spoustu problémů – přečerpáváním zdrojů počínaje, ekologickou devastací konče. 

Většina pesimistických scénářů zahrnuje v prvé řadě nedostatek pitné vody. Podle OSN představuje nezbytné minimum k přípravě jídla, k osobní hygieně a udržení zdraví 50 litrů denně, přičemž průměrný Newyorčan toto množství překročí 22×. Za vysokou spotřebou vody však nestojí pouze neregulované splachování. Podle vědců z iniciativy Water Footprint Network vyžaduje například výroba 1 kg chleba 1 608 litrů čisté vody a 1 kg hovězího 15 415 litrů. Zahrneme-li tedy i tekutinu použitou v průmyslu, připadá na každého Evropana 4 815 litrů denně. 

Tekuté zlato

Nejde ovšem jen o plýtvání. Globální klimatické změny každým dnem rozšiřují oblasti s nedostatkem srážek, takže se některé regiony stávají neobyvatelnými. Podle prognóz OSN bude muset už do konce desetiletí odejít z pásma sahelu na jihu Sahary bezmála šest milionů lidí. A do poloviny století opustí černý kontinent kvůli suchu možná až 700 milionů uprchlíků. 

V jiných oblastech – například v Číně a v Indii – je sice životodárné tekutiny zdánlivý dostatek, je však silně znečištěná. Klimatické změny, nárůst populace a další faktory tak zřejmě povedou k tomu, že se za pár desítek let stane pitná voda skutečným „tekutým zlatem“, kvůli němuž se povedou války.  

Dvojsečná hra na boha 

Nezdolní optimisté často tvrdí, že lidstvo i Zemi zachrání nové technologie. Přesto se nabízí vtíravá otázka: Co když naše řešení napáchají v důsledku víc škody než užitku? Příkladem by se mohl stát například tzv. geoinženýring, jenž má za cíl uměle modifikovat klimatické systémy, samozřejmě ke všeobecnému prospěchu. K jeho metodám patří třeba odsávání CO2 přímo z atmosféry nebo umělé snižování slunečního záření, kdy se ve stratosféře rozptýlí jemný hliníkový prach a vytvoří jakýsi obří neviditelný slunečník. 

TIP: Ve Spojených státech pije 170 000 000 obyvatel radioaktivní vodu

Badatelé z Helmholtzova centra pro výzkum oceánu v německém Kielu však podobné nadšení nesdílejí. Podle nich by se nám mohla „hra na boha“ ošklivě vymstít. Zmínění vědci vytvořili model planety s využitím pěti geoinženýrských metod. Ukázalo se, že by systém vedl k celkovému klimatickému „chaosu“, který by provázely především mohutné změny povětrnostních podmínek s nepředvídatelným dosahem. Pokud by se umělé řízení klimatu vymklo kontrole, mohlo by to pro nás znamenat fatální katastrofu. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku).

Válka

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Vesmír

Král ptáků přilétá 

Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orla

Snímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz. 

Zajímavosti

BolaWrap sváže člověka do vzdálenosti až 7,6 metru

Věda

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

Příroda

Vilém II. Pruský (vpravo) měl k hraběti Eulenburgovi velmi blízký vztah.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907