Konec lidstva 5× jinak: Vyhladí nás geneticky upravené viry?

09.04.2018 - Kateřina Helán Vašků

Moderní medicína v nás budí dojem, že Zemi již masivní epidemie nemohou zaskočit. Ve skutečnosti jsme však proti mnoha zákeřným virům takřka bezbranní a na jejich globální šíření nejsou připraveni lékaři ani společnost

<p>Geneticky upravené viry mají potenciál zabít víc lidí než jaderné zbraně a je přitom snazší je vyrobit.</p>

Geneticky upravené viry mají potenciál zabít víc lidí než jaderné zbraně a je přitom snazší je vyrobit.


Reklama

Velké otazníky se vznášejí nad metodami biotechnologie. V jejich důsledku by totiž mohly svět zaplavit nebezpečné bakterie i viry, vůči nimž by byl člověk zcela bezbranný. Pokud by uměle modifikované smrtící mikroorganismy unikly z laboratoří, mohly by se po planetě rozšířit během několika dní a způsobit jen těžko představitelnou pohromu.

Předchozí část: Mizející voda a nebezpečné hry na boha

Před rizikem varoval i miliardář Bill Gates na loňské mnichovské konferenci o bezpečnosti. Mimo jiné poukázal, že geneticky upravené viry mají potenciál zabít víc lidí než jaderné zbraně a je přitom snazší je vyrobit. 

Zatím největší novodobou pandemií (viz Nákaza mimo kontrolu) se stala španělská chřipka, jež v letech 1918–1920 zabila po celém světě 75 milionů lidí – tedy víc, než kolik obětí si vyžádala první světová válka. V porovnání s pandemií způsobenou geneticky upraveným virem by ovšem představovala jen bezvýznamnou epizodu. „Umělá“ nemoc by totiž usmrtila možná celé miliardy pacientů, světová ekonomika by se zhroutila a v lepším případě bychom se ocitli zpátky v 19. století. 

Reálná hrozba?

Je však popsaný scénář reálný? Američtí specialisté z Národního institutu alergií a infekčních nemocí odhadují, že lze vyrobit patogen, který by zvládl „vymazat celé lidstvo“, přičemž technické překážky jsou „triviální“. Zároveň jsou ovšem přesvědčeni, že by vlády jednotlivých zemí dokázaly postupovat dostatečně rychle a nákazu „efektivně rozpoznat a zasáhnout“. Nezbývá než doufat, že mají pravdu. 

TIP: Nejsmrtelnější viry: 5 neviditelných zabijáků

Nelze samozřejmě podceňovat ani přirozenou pandemii, jež by se mohla podobat morovým ranám, které v polovině 14. století vyhladily až 200 milionů lidí – jinými slovy snad i polovinu tehdejší populace. Prostřednictvím letecké dopravy by se ovšem nákaza mohla rozšířit ještě snáz a zmutovaný vir by za pár dnů nekontrolovatelně zaplavil celý svět. 

Nákaza mimo kontrolu

Pandemie představuje velmi rozsáhlou epidemii, která zasahuje víc kontinentů. Na začátku 20. století proběhla například pandemie chřipky typu A, tzv. španělská chřipka. V posledních letech se jednalo o nákazu virem HIV, přičemž v jižní a východní Africe trpí nemocí AIDS 25 % populace.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907