Konec lidstva 5× jinak: Kdy přijde zkáza z kosmu?

18.04.2018 - Kateřina Helán Vašků

Kolizi s velkým asteroidem vědci zatím vylučují. Přesto se potenciálně smrtících objektů pohybují v okolí Země tisíce

<p>Náraz kilometrového objektu by do ovzduší vyvrhl množství popela, které by zastínilo slunce i na několik měsíců. </p>

Náraz kilometrového objektu by do ovzduší vyvrhl množství popela, které by zastínilo slunce i na několik měsíců. 


Reklama

Ve hře o přežití lidstva zůstává řada faktorů, které nemůžeme ovlivnit vůbec. Patří k nim i kolize s vesmírným tělesem. Naposledy si „kosmická náhoda“ se Zemí zahrála před 66 miliony lety, kdy poloostrov Yucatan zasáhla planetka Chicxulub. Dopad objektu o průměru 10 000 km tehdy vyvrhl do vzduchu 200 000 km³ horniny a vedl k vyhynutí dinosaurů. Badatelé se shodují, že by těleso srovnatelných rozměrů dokázalo smést z povrchu zemského i náš druh. 

Kolize by samozřejmě okamžitě zdevastovala místo nárazu a následně by po celém světě propukala mohutná zemětřesení i vlny tsunami. Modely navíc ukázaly, že již náraz kilometrového objektu by do ovzduší vyvrhl množství popela, které by zastínilo slunce i na několik měsíců. Toxické saze, celkové ochlazení a pokles srážek by pak zcela zdecimovaly zemědělství, což by dílo zkázy dokonalo.  

Asteroid srovnatelný se „zabijákem dinosaurů“ naštěstí naši planetu zasáhne pouze jednou za 100 milionů let. Kromě toho nebezpečné vesmírné objekty bedlivě sleduje i NASA. V současné době jich sice známe asi 15 tisíc, žádný z nich se však nenachází na kolizní dráze

Neúprosný konec

I když se různým scénářům zániku lidského druhu možná vyhneme, kosmická katastrofa Zemi v budoucnu zničí s naprostou jistotou. Pomalu expandující Slunce bude totiž sálat čím dál silněji a zhruba za 1,1 miliardy let „vysaje“ ze zemského povrchu veškerou vodu. O další 3,5 miliardy let později roztaví i horniny a planeta se stane zcela neobyvatelnou. Za následujících 500 milionů roků pohltí stálice Merkur i Venuši a její okraj dosáhne až k Zemi. Těžko soudit, zda budou naši vzdálení potomci pozorovat děsivé divadlo z odlehlých koutů vesmíru.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907