Reklama


Konec lidstva 5× jinak: Kdy přijde zkáza z kosmu?

18.04.2018 - Kateřina Helán Vašků

Kolizi s velkým asteroidem vědci zatím vylučují. Přesto se potenciálně smrtících objektů pohybují v okolí Země tisíce

<p>Náraz kilometrového objektu by do ovzduší vyvrhl množství popela, které by zastínilo slunce i na několik měsíců. </p>

Náraz kilometrového objektu by do ovzduší vyvrhl množství popela, které by zastínilo slunce i na několik měsíců. 


Reklama

Ve hře o přežití lidstva zůstává řada faktorů, které nemůžeme ovlivnit vůbec. Patří k nim i kolize s vesmírným tělesem. Naposledy si „kosmická náhoda“ se Zemí zahrála před 66 miliony lety, kdy poloostrov Yucatan zasáhla planetka Chicxulub. Dopad objektu o průměru 10 000 km tehdy vyvrhl do vzduchu 200 000 km³ horniny a vedl k vyhynutí dinosaurů. Badatelé se shodují, že by těleso srovnatelných rozměrů dokázalo smést z povrchu zemského i náš druh. 

Kolize by samozřejmě okamžitě zdevastovala místo nárazu a následně by po celém světě propukala mohutná zemětřesení i vlny tsunami. Modely navíc ukázaly, že již náraz kilometrového objektu by do ovzduší vyvrhl množství popela, které by zastínilo slunce i na několik měsíců. Toxické saze, celkové ochlazení a pokles srážek by pak zcela zdecimovaly zemědělství, což by dílo zkázy dokonalo.  

Asteroid srovnatelný se „zabijákem dinosaurů“ naštěstí naši planetu zasáhne pouze jednou za 100 milionů let. Kromě toho nebezpečné vesmírné objekty bedlivě sleduje i NASA. V současné době jich sice známe asi 15 tisíc, žádný z nich se však nenachází na kolizní dráze

Neúprosný konec

I když se různým scénářům zániku lidského druhu možná vyhneme, kosmická katastrofa Zemi v budoucnu zničí s naprostou jistotou. Pomalu expandující Slunce bude totiž sálat čím dál silněji a zhruba za 1,1 miliardy let „vysaje“ ze zemského povrchu veškerou vodu. O další 3,5 miliardy let později roztaví i horniny a planeta se stane zcela neobyvatelnou. Za následujících 500 milionů roků pohltí stálice Merkur i Venuši a její okraj dosáhne až k Zemi. Těžko soudit, zda budou naši vzdálení potomci pozorovat děsivé divadlo z odlehlých koutů vesmíru.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Rostovský kreml nechal zbudovat biskup pravoslavné církve jako předobraz nebeského Jeruzaléma.

Cestování

Vzdušný teleskop

Liebherr 11200-9.1
zdvih: 188 m | nosnost: 1 200 t

Devítinápravový Liebherr 11200-9.1 si díky svému osmidílnému výsuvnému rameni vysloužil pozici nejvýkonnějšího teleskopického jeřábu na světě. Složený měří na výšku 16 m, ovšem po vysunutí všech dílů zmíněné číslo vzroste na obdivuhodných 100 m. Speciální špička pak stroji umožňuje zvedat náklad až do závratných 188 m. Vynikající parametry tohoto obra předurčují hlavně ke stavbě větrných elektráren. 

Zajímavosti

Manželé, kteří odstartovali vznik habsburského soustátí.

Historie

Příslušníci 9. pěšího pluku americké armády jedou na tanku M26 vstříc nepříteli, 3. září 1950

Válka

Raketa Falcon 9 se satelity GRACE-FO a Iridium Next před startem

Vesmír
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907