Reklama


Vůně čerstvého pečiva: Pekařina byla ve středověku zlatým řemeslem

11.08.2018 - Monika Feyfrlíková

Pekaři si poměrně brzy vytvořili vlastní cechy, které hájily jejich zájmy a dohlížely na jakost produktů. Upéct chléb či preclík se zdá jako jednoduchá věc, ale je potřeba dodržovat stanovené postupy a nešidit na surovinách

<p>Preclíky znali lidé ve středověku také pod označením prechlíky</p>

Preclíky znali lidé ve středověku také pod označením prechlíky


Reklama

O hojném zastoupení pekařského řemesla svědčí zmínka, podle které bylo k roku 1334 v Mladé Boleslavi celkem 24 chlebných krámů. V Praze v letech 1348–1419 působilo celkem 157 pekařských mistrů. Nepříjemnou konkurenci jim však dělaly hospodyně, které pekly chleby a pečivo doma. Postupně je proto začal pekařský cech pomocí městských předpisů omezovat. Mohly péct pouze pro vlastní potřebu a nesměly své výrobky prodávat.

Obdobně se musel cech vypořádat s vesničany, kteří jinak město zásobovali potravinami vypěstovanými na venkově. Nařízení se snažila omezit jejich prodej pouze na některé dny. Cechovní artikule také předepisovaly maximální velikost pece, protože čím byla větší, tím víc zboží mohl její majitel vyprodukovat a znevýhodňovat tak své konkurenty. Pokud navíc tito řemeslníci vlastnili mlýn, mohli mlít zrno pouze pro potřeby své pekárny a nikomu dalšímu. 

Koláčníci, perníkáři, mazanečníci, …

Cechy své členy v něčem omezovaly, ale poskytovaly i řadu výhod. Ve středověku bylo zvykem, že se jednotlivé profese úzce specializovaly a cechy dohlížely na to, aby řemeslníci vyráběli pouze to zboží, které jim příslušelo. Ve městech bychom tak našli mazanečníky, koláčníky, kobližníky, perníkáře a caletníky, kteří pekli sladké pečivo. Dále zde byli pecaři specializující se na žitný chléb (nazýval se režný nebo také pecnový) a bílý chléb (pšeničný). Pekař boží zase pekl hostie a na jeden druh pečiva se zaměřovali i preclíkáři.

TIP: Zač je v Pardubicích perník? Historie sladké pochoutky staré 700 let

Kvalitu výrobků měli kontrolovat cechmistři jejich rozkrajováním. Přesto máme zprávy o tom, že pekaři zákazníky šidili přidáváním pilin či hlíny do mouky nebo že pekli bochníky menší, než předepisovaly cechovní artikule. Chléb byl jednou z hlavních příloh a používal se také jako surovina pro přípravu nejrůznějších omáček a kaší. Placky se pekly pouze ve chvíli, kdy nebylo možné sehnat či upéct chleba, tedy například na cestách či válečném tažení. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jak se snesete s robotickým nadřízeným?

Věda

Zámek Valtice byl hlavním sídlem rodiny Lichtenštejnů do roku 1945.

Historie

Krasavec nad rýžovými poli

Tan-jang-Kchun-šan | 164,8 km

Nejdelší most světa, zapsaný i v Guinnessově knize rekordů, se nachází na vysokorychlostní železniční trati spojující Šanghaj a Nanking v provincii Ťiang-su na východě Číny. Viadukt Tan-jang-Kchun-šan se táhne v délce přes 160 km a prochází malebnou krajinou s rýžovými poli, kanály i jezery v blízkosti řeky Jang-c’-ťiang. Jeho výstavba započala roku 2006, zaměstnala bezmála 10 tisíc lidí a přišla asi na 8,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 190 miliard korun

Zajímavosti

Zoborožec kaferský při intenzivním hledání potravy v jihoafrickém Krugerově parku

Příroda

Mars na snímcích sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Vpravo situace po vypuknutí prachové bouře.

Vesmír

Prehistorické naleziště u Eynshamu v hrabství Oxfordshire, kde horko odhalilo nové monumenty

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907