Zač je v Pardubicích perník? Historie sladké pochoutky staré 700 let

29.10.2017 - Kateřina Vašků

Jako první ho k nám nechal přivézt Karel IV. Naopak Jan Žižka mu nemohl přijít na chuť a jeho výrobu chtěl nechat zcela zrušit. Perník však přežil a dnes se jeho produkcí může pochlubit především město Pardubice

Prodej medové pochoutky dodnes patří snad ke každé české pouti.
Prodej medové pochoutky dodnes patří snad ke každé české pouti.

Reklama

Až kýčovitě nazdobená srdíčka, kadibudky komentující politickou situaci nebo koňské hlavy se smutným psím pohledem. A samozřejmě obří srdce se jmény a zamilovanými nápisy. Všechny perníkové pochoutky vznikají stejně: smíchá se mouka, cukr, vajíčka, olej, koření a kakao a pak přijde na řadu přísada ze všech nejdůležitější – med, který perník zalepí a zakonzervuje tak, že si na něm můžete pochutnat i po několika měsících. Klášterní mniši navíc do receptu v dávných dobách zahrnovali i pepř, neboť perník pak lahodil jejich chuťovým pohárkům při popíjení mešního vína. 

Fantazii se meze nekladou 

Perníkové těsto den či dva odpočívá, načež se z něj vykrajují nejrůznější tvary, jež se poté upečou a pomažou máslem. O 24 hodin později si polotovary vezmou do parády malířky a vytvoří na nich své pestrobarevné obrázky. Paní Svobodová krášlí pardubický perník již více než 35 let – od doby, kdy jako cukrářka dala sbohem zdobení dortů. Svého rozhodnutí však nelituje: „U zdobení perníku se člověk může mnohem víc rozvíjet a dávat průchod vlastní fantazii.“ 

Pochoutka Karla IV.  

Perníky u nás prodávali perníkáři (dříve zvaní cáletníci) už za Karla IV., a to nedaleko Staroměstského náměstí, v Celetné ulici (původně se jmenovala Caletná). Tehdy si však mohli sladkou pochoutku dovolit jen bohatší zákazníci – med byl totiž velmi drahý. Janu Žižkovi se ovšem „luxusní“ zboží znelíbilo a rozhodl se jej z královského trhu zcela vymýtit. Naštěstí se mu to nepovedlo a dnes se bez perníku neobejde snad žádná česká pouť, přičemž si jej může koupit každý. 

TIP: Co je největší pýchou staročeské kuchyně? Přece poctivý frgál!

Jedna věc se přesto nezměnila – šikovnost mistrů perníkářů. Pokud byste dnes hledali někoho na výpomoc, zjistíte, že z třiceti uchazečů má správný cit pro zdobení perníku pouze jeden. Dříve studoval tovaryš u svého mistra pět let a řemeslu se věnoval až sedmnáct hodin denně. Poté se však mohl stát cechmistrem, načež jej perníkářství velice slušně živilo. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Česká verze juggeru zůstává věrná originálnímu postapokalyptickému pojetí, včetně brutálnějších soubojů.

Zajímavosti

Chrám s téměř tisíciletou tradicí hostil v minulosti jen ty nejnadanější žáky.

Zajímavosti

Jsme ve vesmíru sami? A pokud ano, proč nás ještě nikdo nekontaktoval?

Vesmír

Charles Lindbergh, Fred Astaire a Albert Fall. Jejich aféry plnily první stránky amerických novin v první polovině minulého století.

Historie

Za pár týdnů vyjde životní dílo Miroslava Brože ve spoluautorství s Milanem Kopeckým

Válka

Každá červená tečka na snímku satelitu Suomi NPP představuje jeden požár.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907